Již ve čtrnácti šokovala veřejnost, aneb Marta Lužová-Hejmová legendou

Marta Lužová-Hejmová, dvojnásobná mistryně Evropy, se stala legendou stolního tenisu už ve čtrnácti letech, kdy šokovala vítězstvím na domácím šampionátu. Její kariéra nejen u AC Sparta Praha byla plná nezapomenutelných triumfů.

Úspěšný start kariéry již ve čtrnácti letech

Marta Lužová se narodila do sportovní rodiny v roce 1947, kde ji rodiče velmi brzy přivedli ke stolnímu tenisu. Začínala ve Spartaku Uherský Brod, následně přešla do TJ Gottwaldov (tehdejší název pro Zlín). jakmile dospěla, tak se její cesta v roce 1961-1964 vydala za obdobím stráveným ve Slávii VŠ, odkud přestoupila do Sparty.

Její talent se však projevil už v mládí, když ve čtrnácti letech, v roce 1962, šokovala stolnětenisovou veřejnost tím, že na domácím šampionátu v Bratislavě po více než hodinovém boji porazila zkušenou reprezentantku Květu Hruškovou. Tento úspěch byl předzvěstí její budoucí hvězdné kariéry.

Přesun do střediska Sparty

Marta Lužová-Hejmová byla během své kariéry úzce spjata s pražskou Spartou, která se stala jejím domovským klubem. Od přestupu do pražského „S“ následoval jeden úspěch za druhým. V době, kdy působila v československé reprezentaci, byla Sparta jedním z předních klubů ve stolním tenise. Marta zde rozvíjela své schopnosti a připravovala se na své největší sportovní úspěchy.

Sparta ČKD Praha poskytla Martě kvalitní zázemí a podporu, která byla klíčová pro její mezinárodní úspěchy. Spolu se sestrami Jitkou a Jarmilou Karlíkovými tvořily tři sezóny za sebou nejsilnější tým v republice. Od roku 1965 do 1967 se Sparta ČKD Praha stala pod jejich křídly trojnásobným ženským mistrem republiky.

Vynikající deblové dispozice pro mezinárodní triumfy

Její mezinárodní kariéra byla korunována několika evropskými tituly. Na mistrovství Evropy v roce 1966 získala zlato ve smíšené čtyřhře s Vladimírem Mikem a o dva roky později, v roce 1968, triumfovala ve čtyřhře s Jitkou Karlíkovou.

Marta byla známá svými vynikajícími deblovými dispozicemi. Z mezinárodních mistrovství má celkem osm medailí. Kromě toho dosáhla i dalších významných úspěchů, jako byla stříbrná medaile ve smíšené čtyřhře na ME 1964 či bronzová medaile na mistrovství Evropy ve dvouhře v roce 1966.

Významné úspěchy Marty Lužové-Hejmové:

• 1962 – Zlatá medaile na mistrovství Evropy juniorů (s Irenou Bosou)
• 1964 – Stříbrná medaile ve smíšené čtyřhře na ME (s Vladimírem Mikem)
• 1964 – Bronzová medaile v soutěži družstev na ME
• 1966 – Zlatá medaile ve smíšené čtyřhře na ME (s Vladimírem Mikem)
• 1966 – Stříbrná medaile ve čtyřhře na ME (s I. Mikocziovou)
• 1966 – Bronzová medaile ve dvouhře na ME
• 1968 – Zlatá medaile ve čtyřhře na ME (s Jitkou Karlíkovou)

Okupace překazila veleúspěšnou kariéru

V roce 1968 se Marta provdala za československého hokejového reprezentanta a hráče Sparty Praha Petra Hejmu, což výrazně ovlivnilo její životní dráhu. V září téhož roku, po srpnové okupaci Československa, se rozhodla emigrovat s manželem do Německa.

Tento krok znamenal konec její reprezentační kariéry v pouhých jednadvaceti letech. Marta byla v té době na vrcholu své kariéry a nacházela se na sedmém místě světového žebříčku. Její odchod byl pro československý stolní tenis velkou ztrátou, zvláště když se připravovala na mistrovství světa v Mnichově v roce 1969.

V Německu za stolem, ale již ne jako reprezentantka

V Německu získala pět národních titulů. V roce 1971 a 1972 vyhrála rovněž Německý pohár. Později se jí narodil syn Petr, a o 13 let později syn Martin. Během této doby hrála za klub DTC Kaiserberg. Když se rozhodla ukončit svou hráčskou kariéru a odložila pálku, postupně se vzdálila od stolního tenisu.

Po listopadu 1989, kdy se znovu otevřely možnosti komunikace, se začalo znovu hovořit a psát o úspěších reprezentantky Marty Lužové. Ta se také začala vracet do své vlasti, kde navštěvovala rodinu a staré přátele.

Jedna z nejvýznamnějších osobností

I přes předčasný konec reprezentační kariéry zůstává Marta Lužová-Hejmová jednou z nejvýznamnějších osobností československého stolního tenisu. Její úspěchy a vliv na sport jsou dodnes připomínány, a to nejen prostřednictvím jejího spojení s pražskou Spartou, ale i v rámci širší sportovní komunity.

Její příběh je důkazem toho, jak talent a odhodlání mohou vést k mimořádným úspěchům, a její odkaz nadále inspiruje nové generace stolních tenistek.