Návrh na změnu ústavy České republiky

Shodli jsme se v hostinci s vzácným hostem advokátem, že největším problémem české politiky je její prorostlost; je prorostlá klientelismem (čti úplatkama, nespisovný tvar je záměrný, krásnou češtinu si to nezaslouží) jako tuk oblíbené Váhalovy slaniny masem (nebo maso tukem, jak chcete), a protože jde až v první řadě o peníze, lepší to prý nebude. Nic se nemůže pořádně změnit, nikdo nemůže odnikud poctivě odejít, protože na něm visí chuchvalce závislých klientů a on zase opačně visí na nich v odporné existenční rovnováze, připomínající žáby, jimž visí na zádech motanec oslizlých vajíček.

PREAMBULE

Lobbisté – budeme těm šíbrům takto učeně říkat (pozn. je to takový vylepšený slovník, jako s tím klientelismem: „nenažraný maloměstský inženýrek“ je nadávka, ale „ambiciózní provinciální technokrat“, ač je to totéž, zní uším těch inženýrů jaksi příjemněji) – se mezitím už institucionalizovali, vyseděli si ďolíčky kolem ministerstev a sněmovny, jsou hierarchicky organizováni a jsou takříkajíc hned po ruce, dalíčci a šloufíčci (máme velmi rádi české zdrobněliny a tato je tím vhodnější, že ti nezdrobnělí se prý už přímo lobbingem nezabývají a pasou ty zdrobnělé) se pohodlně přikrmují a nikam to nemají daleko, nikdo se bez nich v podstatě neobejde, pasou politiky podobně, jako jiní bařtipáni zase dojí pastviny fotbalového svazu.

Podobně jako banky, pojišťovny a spořitelny se ani politika neostýchá se správně reprezentovat. Máme v tom bohužel staletou tradici. President sedí nahoře na hradě, jako císař pán, na jednoho pracovníka vychází včetně všech těch sálů asi pět set čtverečních metrů, Parlament sežral polovinu Malé Strany a jistě by si ještě dal a při první vhodné příležitosti tak učiní, pozoruhodná instituce Senátu se inspirovala skromným Albrechtem z Valdštejna, k jehož chaloupce připojila toliko protější palác kolovratský a nyní se v těch dvou palácích tísní.

Zdánlivě se s tím nedá nic dělat. Zdánlivě… A proto zde předkládám stručnou koncepci reorganizace státního a politického života.

Kdysi jsem se mýlil a navrhoval důsledně centrální uspořádání téhož, což nyní odvolávám. Omluvou mi je toliko, že jsem byl inspirován existencí budovy na Pankráci, budované někdejším rozhlasem – byla tak pěkně veliká, že tomu pokušení bylo těžko odolat a navrhl jsem, aby se tam přestěhovali všichni: nahoře s vyhlídkou by hnízdil prezident, pod ním vláda, pod ní sněmovna, pod ním Senát a ministerstvo vnitra by bylo v přízemí, aby mělo blízko k lidem. Ministerstvo kultury by sídlilo na vrátnici, vzhledem k významu, který mu naše politika přikládá. Jak by se jim rychle komunikovalo, myslel jsem si…

Mezitím ten barák obsadili a je třeba přikročit k lepšímu řešení, soudíme.

Nové pojetí vychází z realističtější koncepce a věcnějšího systémového uchopení, abych se vyjádřil tak, aby mi v parlamentu rozuměli. Zde je ve třech bodech:

ZMĚNY ÚSTAVY

1.

ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ

a)   Česká republika je v podstatě jedno město, rozplácnuté v půvabné krajině. Proto by měla být řízena jako město, jímž je a k tomu musí být využito všech jeho čtvrtí. Dnes, kdy existuje telefon, videotelefon a elektronická pošta, není komunikace žádným problémem.

b)   Proto budou ministerstva rozmístěna v krajských městech – Místní rozvoj v Jihlavě, vnitro v Ostravě, kultura v Karlových Varech (přístup k ruským sponzorům!), zemědělství v Ústí nad Labem, ministerstvo dopravy se usadí ve Zlíně, v Brně necháme ty soudy, ale ministerstvo spravedlnosti bude v Budějovicích… Atd. Je také možná verze, že si kraje jednotlivá ministerstva vždy na dva roky vylosují.

c)   Jedině ministerstvo zahraničí bude vždy umístěno v zemi, které právě nejvíce lezeme do konečníku, takže v současné době doporučujeme USA, Zároveň tím vyřešíme využití Českého domu v New Yorku.

d)   Prezident bude sídlit v Sezimově Ústí. Bude každoročně losován z občanů starších 40 let, kteří se přihlásí a složí tzv. propadnou kauci. Prezident nebude pobírat žádný plat. Losování prezidenta bude probíhat veřejně, v přímém přenosu na veřejnoprávní televizi a případné sázky na to, zda to bude důchodce, žena, gay nebo transsexuál budou významným oživením ekonomiky. Jejich výnos půjde na romskou integraci.

e)   Parlament i Senát nebudou mít trvalé sídlo, ale budou kolovat po krajských městech, resp. čtvrtích, jež budou vždy tři dny před zasedáním vylosována – kraje tím získají stálé příjmy z pronájmu svých nových paláců. U nás, jak často zdůrazňuji, losování není náhoda a nikdy nebyla, takže se nemáme čeho obávat.  Kdo losuje, nebude známo, dokud k losování nedojde.

f)    Zasedání poslanecké sněmovny i Senátu se bude, jako tomu bylo v islandském altingu, zásadně konat pod širým nebem.

g)   Tato organizace vládních úřadů zlikviduje prorostlý lobbismus a klientelismus jednoduše vyčerpáním – dalíčci a šloufíčci si prakticky při objíždění ministerstev „ujezdí prdel“, jak se neslušně vyjádřil jeden kolega v hostinci, anebo jim to aspoň dá mnohem víc práce. Lobbing se provádí osobně, přes email to není ono a dá se to následně zjistit – viz elektronická pošta nejdůležitější vlády na světě.

2.

REGULAČNÍ OPATŘENÍ

a)   Každá instituce, k jejímž volbám se nedostaví aspoň 50% oprávněných voličů, bude do dvou měsíců zrušena. Ušetřené peníze půjdou na penzijní fondy a to i z pronájmu opuštěných budov.

b)   Poslanci parlamentu obdrží odměnu ve výši minimálního platu a náhradu cestovného vlakem 2. třídou.

c)   Senátoři za to, že smějí tu čestnou funkci vykonávat, budou platit státu trojnásobek průměrné mzdy. Takto získaná suma bude využita k

d)   Přestupy poslanců a senátorů budou řešeny jako přestupy v kopané, s tím, že budou smět probíhat jen dvakrát ročně a výsledky budou zveřejňovány, asi, takto: přestup Melčák (to jméno jsme náhodou vylosovali, pozn. autorů) – platba dvakrát, celkem 18 milionů, záloha 11, 7 doplatek s tím že původní strana obdrží 30% částky za přestup, musí ji však věnovat chudinským ústavům. Po zkušenostech z kopané, kde platí zhruba tytéž etické a společenské normy, jako v politice, doporučujeme, aby tyto přestupy byly svěřeny speciálním agenturám. Nová strana a poslanec sám musí celou částku věnovat kulturním účelům, mezi které nepatří muzikál, golf, tenis ani pop-music.

e)   Po zkušenostech s volbou primátora Prahy je nutno přijmout následující opatření: Všechny povolební koalice schvaluji voliči v následném referendu. Pokud povolební koalice nebude schválí víc než 50 % většinou, bude počet koaličních mandátů převeden na strany, které koalici neuzavřely.

3.

OPATŘENÍ K OCHRANĚ VEŘEJNÉ SLUŽBY

a)   Každý, kdo pracuje v některé státní, ať volené nebo jiné, funkci od presidenta až po pracovníka v nějakém odboru, má právo na transparentní chování. Proto budou jejich maily, telefonní rozhovory a dopisy otevřené, veřejné a každému na internetu přístupné, budou se léta archivovat, podobně jako je tomu s maily a rozhovory presidenta USA. Totéž platí pro jejich osobní a firemní účty, rovněž tak pro jejich manželky a děti.

b)   Všichni státní zaměstnanci budou nosit fialové vesty s jasnou jmenovkou na zádech i hrudi, jako fotbalisté na dresech, vesty politických činitelů budou mít barvu jejich strany, zatímco ti, kdo budou dopadeni bez vesty, budou nuceni rok nosit příčně pruhované obleky.

c)   Pokud státní zaměstnanec nebo jeho podřízení nerozhodnou v zákonem stanovené lhůtě, jejich pracovní poměr zanikne dnem konce zákonem stanovené lhůty bez nároku na jakékoliv státní dávky – (inspirováno ministrem Drábkem ve věci šéfové České správy sociálního zabezpečení – vidíte, že tato vláda má i pozitivní výsledky).

Myslíme, že pro začátek a veřejnou diskuzi o příslušné změně ústavy to postačí. Kdyby u nás bylo referendum, jsme si jisti, že by to prošlo už v prvním kole, a to i 50 %. Průzkum, který provedla na naši objednávku nejmenovaná agentura v naší pivnici, přinesl většinu víc než 80%.