Školné zhorší kvalitu vysokých škol

Ve prospěch školného se často argumentuje tím, že studenti budou po jeho zavedení pilnější. Za svoje peníze prý totiž budou požadovat co nejlepší vzdělání. Tady jsou důvody, proč to bude právě naopak.

Podle zastánců školného bude mít platba za vzdělání motivační efekt, podobně jako má zdravotnický poplatek: Když musím za návštěvu lékaře zaplatit, raději si dvakrát rozmyslím, jestli k němu půjdu. Poplatek by měl (teoreticky) vést k omezení nadužívání zdravotní péče.

V případě školného by to mělo být podobné: Pokud student za školu platí, bude se více snažit, aby za své peníze dostal co nejlepší vzdělání. Kvalitu by měl požadovat nejen sám po sobě, ale i po své škole a svých vyučujících.

Kdyby tento argument platil, měli bychom pozorovat, že studenti na veřejných vysokých školách dosahují horších výsledků, než studenti na soukromých vysokých školách, protože ti druzí si za své vzdělání platí. Bohužel neexistuje výzkum, který by tuto hypotézu prověřoval.

Můžeme ale srovnávat výsledky studentů soukromých a veřejných středních škol, protože existují Národní srovnávací zkoušky. Z nich vyplývá, že maturanti soukromých škol dosahují v průměru HORŠÍCH výsledků, než maturanti veřejných škol, přestože jejich vzdělání nebylo zadarmo.

Pozorujeme tedy přesný opak toho, co tvrdí zastánci školného. Jak je to možné? Důvod jsou dva. Především školné neplatí sami studenti, platí ho jejich rodiče. A na vysoké škole je to podobné. Školné studenty nemotivuje k lepšímu výkonu, protože nejde z jejich vlastní kapsy.

Druhý důvod je ještě závažnější: Po zavedení školného nebudou studenti požadovat, aby studium bylo co nejnáročnější, ale naopak budou chtít, aby bylo co nejlehčí. Kdyby totiž obtížné studium nedokončili, peníze za školné by vynaložili zbytečně.

Po zavedení školného budou mít na snížení náročnosti (a tedy i kvality) výuky zájem i samotné školy. Školné pro ně totiž bude představovat příjem, jehož výši si samozřejmě budou snažit udržet. Proč vyhodit studenta, který se fláká, když by s ním odešly i jeho peníze?

Tento argument mohu podpořit vlastní zkušeností. Rok jsem studovala na jedné soukromé (a velmi drahé) zahraniční univerzitě. Díky vysokým příjmům si škola mohla dovolit zaplatit špičkové vybavení a vynikající učitele, studenti ale přesto dosahovali katastofálních výsledků. Škola je totiž nechtěla vyhodit.

Zkoušky proto probíhaly následovně: Po napsání testu učitel vypočítal průměr bodů v ročníku a všichni nad průměr předmět složili. Ostatní museli test napsat znovu. To se podle potřeby opakovalo dvakrát až třikrát, přičemž průměr neúspěšných se logicky s každým pokusem snižoval, takže uspět bylo snazší.

Nakonec zbyli jen dva nebo tři studenti, kteří buď předmět opakovali, nebo si zaplatili semestr navíc. Je jasné, že za takových podmínek bylo pro studenty výhodné neučit se, protože jejich špatné výsledky snižovaly průměr ročníku, a tím pádem ulehčovaly absolvování předmětu.

Ze začátku jsem o tomto systému nevěděla, a tak jsem se jako naivní student z veřejné vysoké školy na test poctivě naučila. Spolužáci mi pak vynadali, že jsem svým dobrým výsledkem zvedla průměr, takže jich neuspělo více.

Neviditelná ruka trhu nepovede po zavedení povinného školného ke zlepšení kvality škol nebo ke zvýšení píle studentů. Naopak vytvoří silné tlaky, aby kvalita škol klesla. Ve výsledku na tom budeme ještě hůř, než jsme teď.

Dále čtěte

Dobešovy reformy = skrytá daň a tunel do veřejných peněz