Netopýří stínové divadlo a Pakosta
Dám si večerní sprchu, stočím se do křesílka a otevřu knížku. Stačí mi přečíst několik vět a už jsem v jiném světě. Jen vzdáleně vnímám Pakostu, jak na dvorku šramotí s nářadím a něco vyčítá Ajaxovi.
Ze čtení mne vytrhl neznámý zvuk. Jako by něco žuchlo. Jemně, skoro neslyšně. Někde u krbu. Že by se utrhly saze? Při Pakostově pečlivosti? Přestože bylo ticho, položila jsem knížku a vydala se pátrat. Potichoučku jsem nakračovala ke krbu. Na jeho římse visel malý netopýrek. I v tom přítmí jsem viděla jeho korálkové oči, jak si mne zmateně prohlížejí. Asi byl stejně udivený, kam se to dostal, jako já, když jsem ho uviděla ve svém obýváku. Co teď s ním?
Zacouvala jsem opatrně do chodbičky.“Pakosto!“ Skoro jsem šeptala. Pakosta nic. Zkusila jsem to hlasitěji. Netopýr se ani nepohnul. To už jsem zařvala:“Pakosto!“ Konečně se objevil ve dveřích, bagančata od hlíny, v ruce mokrý hadr. „Spadl nám do obýváku netopýr.“
Pakosta je muž činu. Než jsem mu v tom mohla zabránit, cvakl vypínačem. Netopýr se plavně vznesl a zakroužil. Instinktivně jsme se přikrčili.
„Ať se ti nezamotá do vlasů,“ staral se Pakosta. " Přinesu síťku, co jsme s ní chytali bažantí kuřata.“ Zhasla jsem. Netopýrek si sedl na stůl. Dívala jsem se, jak je maličký. Malá, nešťastná hromádka. Vypadal klidně.
To už se ale chodbou blížil můj nimrod Pakosta, vyzbrojený sítí na bažanťata. Netopýr jeho přibližování sledoval s jistým zájmem, dokud Pakosta nezačal stavět síťku do útočné pozice. Pak se lhostejně vznesl, zatočil se v obýváku a zmizel v kuchyni. Pakosta za ním. S úlevou i obavami jsem za nimi zavřela dveře.
„Hlavně ať tě nekousne, třeba má vzteklinu,“ varovala jsem Pakostu přes dveře a čekala, co bude. Kuchyň máme velikou, převelikou, je tam dost místa pro oba.
Napřed bylo dlouho ticho. A pak jsem zažila nejlegračnější stínové divadlo, jaké si dovedete představit. Na prosklených kuchyňských dveřích se objevila harmonická, dokonalá netopýří silueta, za ní s malým odstupem a trhavými pohyby síťka na bažanty a konečně obrys lovícího Pakosty. Tento scénář se opakoval několikrát, i když občas se změnilo pořadí a směr, a i když po chvíli Pakosta zvolnil tempo. Jen netopýrek si to zjevně užíval. Jeho let byl vzorem dokonalosti.
Zdálo se, že honička nebere konce. Čekala jsem, že něco rozbijí. Už jsem se chystala, že tam vtrhnu a pomohu Pakostovi s nadháněním, když se dveře otevřely a vyšel Pakosta se sebejistým úsměvem. Netopýr se houpal v síťce. Vypustili jsme ho na zahradě a dívali se, jak mizí mezi stromy.
Ten večer jsme ještě dlouho seděli venku na lavičce. Byl to jeden z posledních teplých podzimních večerů. A bylo nám tak hezky, že mne ani nenapadlo vrátit se ke knížce. Pakosta jen tiše seděl a vůbec nečekal, že ho budu chválit.
Ivana Kochaníčková
Nevypadáš jako socka
Vletěla dovnitř jako velká voda a ještě v kabátě dosedla na židli v kuchyni. Po tváři se jí koulely slzy jako velké hrachy a padaly na sněhobílou halenku. Kapesník ignorovala. „Jedu od posudkového lékaře. Sebrali mi invalidní důchod.“
Ivana Kochaníčková
Uklízím, než přijde moje uklízečka
Ještě nikdy jsem ji neviděla tak zdrblou. Obvykle halekala už ode dveří a hned jí bylo plno. Na její otázku: Jak se máš?, jsem nestačila ani odpovědět. Sotva jsem se nadechla, spustila svůj dvouhodinový monolog a pak, vymluvená do poslední kapky, vždy spokojeně odkráčela. Do večera mne vždycky brněla hlava.
Ivana Kochaníčková
Poslala jsem matku do blázince
Seděla proti mně schlíple u stolu, jako by čekala, že jí dám rozhřešení. Prsty poťukávala nervózně po ubruse, až se hladina kávy v hrnku rozvibrovala do malých vlnek. Hlavu měla skloněnou a očima sledovala velkou mouchu, která mířila k tácku s koláčky.
Ivana Kochaníčková
Kterak zviditelnit Ježíška
Konečně je to za námi! Všechno to smejčení, pečení, ledničky přetékající řízky a bramborovým salátem, který se dojídá ještě týden. Zdvořilostní návštěvy, mazání chlebíčků, svinčík z rozbalených dárků, šlupky z buráků po celém bytě.
Ivana Kochaníčková
Kam na pivo? No přece k Johanovi!
Byl to mačo. Sice už v letech, ale kdysi atletická postava dosud pěkně napínala těsné tričko i se začínajícím břichem a vlasy, stáhnuté způsobně do hladkého ohonu mu splývaly do půli zad. Každopádně si na svém zjevu zakládal.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x