Hudební sluch se dá naučit, ale v raném věku

je nejvhodnější čas. Zpívala jsem dětem  po narození ukolébavky, zpívala jsem si při procházkách s kočárem, když jsem jim četla říkadla a básničky SLádka a jiných autorů, tak mnohé měly i melodii - krátkou, jednoduchou, chytlavou - všechny moje děti mají hudební sluch. Nejde jen o zpěv, jde i o rytmizaci řeči - k tomu slouží právě ta říkadla a krátké básničky. Řeč má také svou melodii.

Ovšem vše naráží na současný trend stylu "líný rodič" - tedy nechávat děti před TV od prvního roku života, pak jim koupit PC (dřív, dnes tablet) - a je klid - ovšem jen do doby, kdy se začínají skládat účty z toho, co rodiče do dětí vložili - a tehdy se tito rodičové oboří na školu a na stát, že jejich děti rozvíjejí málo, že by škola měla to a stát zase ono...

Takže zpívejte svým dětem od malinka, dejte jim každý den chvilku - na klíně, s leporelem nebo knížkou, naučte je jednoduché písničky - Já mám koně, vraný koně; Pec nám spadla; Červený šátečku, kolem se toč; Já do lesa nepojedu; Holka modrooká..

***********

Měly jsme se ségrou stejné podmínky a ona zpívat umí, já vůbec :)

hmm

tak to já budu nejspíš nějaký exot. Mamina doma zpívala často a dobře.Já zpívám opravdu jen v sebeobraně.Ve škole jsem dokud to šlo jen naprázdno otvírala pusu, tedy jen do doby, než přišla paní učitelka až k mé lavici.Dnes mám oblíbenou folkovou muziku, kterou často poslouchám, jezdím na rockové koncerty, ale zpívat ať po mě proboha nikdo nechce.Ve vlastním zájmu.

Tak nevím..

mně zpívala hlavně babička (tedy od mých dvou let, kdy šla maminka do práce), hudbu z gramofonu mi taky pouštěli a líbilo se mi to a dokonce jsem jako dítě moc ráda zpívala. A nechápala jsem, proč se mne snaží rodiče v tom na veřejnosti bránit. Pochopila jsem to bohužel až ve 14 letech, když jsem dostala pod stromeček magnetofon a nahrála si svůj vlastní "zpěv". Po vyslechnutí nahrávky mě polilo horko - tak TÍMHLE jsem tolik let "oblažovala" své okolí??? Ano, od té doby opravdu zpívám jen v sebeobraně :-)

Ale hudební sluch mám a na vhodný hudební nástroj dokážu slyšené tóny bez problémů zreprodukovat. Potíž je jen s tím vlastním hlasem. Takže mi vaše teorie připadá poněkud zcestná - cvičit vnímání tónů a jejich rozlišování určitě jde, jde i trénovat hlas, ale základní hlasové dispozice jsou prostě vrozené a když jsou mizerné, ani sebelepší trénink z toho operního pěvce nedostane :-)

no...

já zpívám ráda a nahlas, ale když řeknu, že jsem se rodičům mstila zpěvem za to, že jsem musela mýt nádobí, asi to hovoří za vše. To bych svému dítěti nemohla udělat, abych mu chudákovi zpívala

Re: no...

Omyl! I nekonalý zpěv dítěti prospívá. Rozhodně víc, než reprodukovaná hudba, která tvoří zvukovou kulisu.