Není budík jako budík

Používáte k buzení mobilní telefon? Já ano, tak jako většina lidí. Budí mě znělka seriálu Cirkus Humberto, která začíná pěkně zvolna, a nenásilně mě přenáší z říše snů do reality všedního dne. Naštěstí vstávám dříve než můj muž, protože tarzanovské skřeky, které vycházejí z jeho telefonu, mi způsobují infarktové stavy.

Jsem typická sova, takže tvrdím, že vstávání před půl osmou je strašná křivda, protože to je ještě noc a v noci se má spát. Můj zaměstnavatel to však vidí jinak, takže celý týden musím z peřin mnohem dřív. Ovšem ať vstávám, kdy vstávám, hlava se budí až v deset. Nedávno dcera ztratila mobil a já jsem zjistila, že doma nemáme žádný fungující budík. Dokonce i ta dětská chaloupka, které se vystrkoval a zastrkoval komín, kamsi zmizela. S nostalgií jsem zavzpomínala na ty staré obyčejné budíky, které se mechanicky natahovaly a byly naprosto „blbuvzdorné“. Napadlo mě, že se kouknu na internet, jestli se vlastně ještě vůbec prodávají. Nějaké retro budíky jsem sice našla, ale hlavně jsem pochopila, že jsem úplný budíkový zaostalec, protože jsem objevila neuvěřitelné vymyšlenosti pro notorické zaspávače. Nejvíce mě zaujal budík s vrtulkou. Ve zvolenou chvíli začne vydávat nepříjemný zvuk a vystřelí vrtulku, která létá po místnosti. Spáč musí vyskočit z postele, chytit vrtulku a zastrčit ji do budíku, který jinak odmítá utichnout. Dále je v nabídce budík s terčem a laserovou pistolí. Umlčíte ho jedině tím, že zamíříte a trefíte přesný střed. Moc roztomilý musí být po ránu také budík s nožičkami, který začne pištět, seskočí z nočního stolku a prchá. Než ho vypnete, musíte si ho nejdříve chytit. Já ale raději zůstanu u svého Humberta a o víkendu se nechám občas rozmazlovat něžným buzením a snídaní do postele.