- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V anglicky mluvících zemích slyšíte běžně Bless you, u nás doma se říká Gesundheit, ať se už je ačů nebo hepčík
I zívání má svá nej(h)různější citoslovce.
Dokonce i krkání – když krkám, říkám při tom jméno jednoho pedagoga, se kterým jsem se před 27 lety potýkal – zajistil jsem mu tak když už ne nesmrtelnost, tak aspoň dlouhověkou vzpomínku; a řekněte, kdo z vás to má.
Panem Špačkem a jinými strážci etikety bych se nezabýval. Pro ně jsou nepatřičné prakticky jakékoli přirozené tělesné projevy. Oni neradi slyší i o tom, že člověk občas musí na záchod. Pokud se sami svými radami řídí, mají věru těžký život.
Přitom kýchnutí, stejně jako např. pocení, se nedá zvládnout sebesilnější vůlí. Člověk není stoprocentním pánem svého těla.
Občas, když nemám čas vytáhnout kapesník, kýchnutí potlačím. Prostě si pevně ucpu nos a nechám to absorbovat směrem dovnitř. Není to zdravé, mohu dostat i mozkovou mrtvici, ale zatím jsem měl kliku.
Někdy také dostanu záchvat kýchavky. To kýchám několik minut v jednom kuse, třeba 20-30x. A pokaždé je ten zvuk trochu jiný, originální, a netroufal bych si jej popsat nějakými písmeny.
minimálně ze dvou stran se ozve "Bless You!"
Veselé Velikonoce !!!
...chcípni, potvoro Dodatek?...stejně nerodíš
pěkné.
Naše dcerka kýchá E-šůů a manžel sice nevýrazně, bez vlastního citoslovce, za to ale vždycky dvakrát.
Takže mu většinou na první kýchanec popřeju zdravíčko a na druhý hned následuje chcípni potvoro,nebo dej pokoj ... a samozřejmě to stejné přává i on mě, ale praktikujeme to jen doma, venku by se asi lidé divně koukali