Pravá tvář obce Pičín

Nejlepší holky jsou z Nedvězího Mejta...Pičín, Kozomín, Řitka - skvěle složená kytka...tak tam to musí bejt! Notoricky známá píseň Rybitví líčí Pičín až trochu démonicky, ale pravá tvář této středočeské obce je úplně jiná.  

Je to celkem příjemná vesnice s dlouhou historií a její název se neodvozuje od jistého vulgárního slovíčka, ale pochází buď z latinského "piscina" - rybník (v okolí je jich několik) nebo ze staroslovanského "pěčina", tedy pěkné místečko.

V písemných pramenech je zmínka o obci již v roce 1289 - stála tu středověká tvrz  - a od roku 1320 bylo panství v držení maltézského řádu.

V třináctém století tu stál i gotický, původně hřbitovní kostel Narození panny Marie.

Gotický sloh se zachoval ve zdech presbyteria a chrámové lodi.

Dochovalo se několik náhrobních kamenů se šlechtickými erby - náhrobek renesančního humanisty Petra Bechyně z Lažan a náhrobek Sigmunda Goldštejna, který je vestavěný do zadní vnější stěny kostela.

Interiér kostela byl upraven do nynější podoby v osmdesátých letech minulého století. Jeho chloubou je kopie pozdně gotické plastiky panny Marie, jejiž originál má v úschově Pražské arcibiskupství.

Ještě před vstupem do kostela zaujme jedinečné barokní dílo:

Bohatě zdobený portál sem byl přenesen z nedalekého kláštera sv. Antonína Paduánského, který byl zrušen císařem Josefem II.

Na nástěnce na návsi je výstava kreseb dětí ze zdejší školy - takhle nakreslily pičínský kostelík.

Školičku tu mají pěknou!

Jsou tu i pěkné chaloupky...

... a skoro odevšad je vidět věžička dominanty Pičína - zdejšího kostela.

Lákadlem hlavně pro děti je v Pičíně Pohádková země s expozicí výtvarnice Vítězslavy Klimtové.

"Tady mluví stromy, skřítci, tady to žije jinými bytostmi," říká o svém království. "Všichni jsou tu dobří. I ti čerti jsou poněkud pitomí, ale jsou to dobráčci," pokračuje spisovatelka, malířka a ilustrátorka. 

"Udělala jsem si vlastní svět, a teď sem chodí lidé a radují se stejně jako já. V domě se zabydleli skřítci, poletují tu elfíci, peče tu Koláčová dušinka, vlnu motá Klubíčková babička, svůj domov tu našel Vodník přehradní, v čarodějné chýši se už míchá lektvar  a dokonce sem přiletěl drak a přiklusala luční kobylka."

Podle internetových stránek je ale Pohádková země právě v rekonstrukci: strašidla mají zaracha a děcka smůlu...

Pomník pilota Komendy, který zahynul při letecké havárii v r. 1924, najdeme na místním hřbitově.

Sochař Vojta Sucharda realisticky ztvárnil padlé letadlo s ulomenou vrtulí...

Od hřbitova se naskýtá tento pohled na cestu k Pičínu.

Opačným směrem pak dojdeme do obce Buková, která leží od Pičína jen tak daleko, co bys bukovým polínkem dohodil. Mají tu taky hezké chaloupky!

Největší a nejvýstavnější je zámek, přestavěný z původní tvrze v osmnáctém století. Dnes je v soukromých rukou, veřejnosti nepřístupný.   

A tak jediným stavením, které přívětivě vítá příchozí, je Čechova stodola, nabízející výstavy a program zaměřený na staroslovanské tradice.

V průběhu roku tu můžete zažít české tradiční Vánoce, masopust, stavění májky, vychutnat si staré pověsti české, lidové tradice a zvyky. Pořádají tu i tématické tvořivé dílny, dá se posedět na zahradě se zvířaty, bylinkovou zahrádkou a koutkem pro děti

Vracím se z Bukové zpět do Pičína a zjišťuji, že o holkách to tady moc není: kde teda jsou ty nejlepší holky z písničky?

Jelikož je všední den dopoledne, jsou asi všechny ve škole nebo v práci. Nejkrásnější v Pičíně zůstává tedy zamračená panenka Marie...

Zdroje a odkazy:

http://www.pohadkovazeme.cz

http://www.picin.cz

http://www.čechovastodola.cz