Bezva připomenutí, .

Foglara jsem miloval, rychlošípáckou trilogii, Bobří řeku a Jezerní kotlinu jsem četl nesčíslněkrát. Takže díky za připomínku. Jen musím dodat, že ta sépie na mě moc nefunguje, ocenil bych spíš černobílou. Ale to je asi věc vkusu

Nádhera a krásný návrat do dětských let. Děkuji

J. Foglara jsem objevil až po Verneovi a Remarqueovi, ale zato jsem ho četl ,,na jeden zátah." Nejoblíbenější kniha ,,Chata v Jezerní kotlině"(přečteno 6krát)

Ta je dobrá. U mne taky nebyly nejoblíbenější ty nejznámější o Rychlých šípech nebo Hoších od Bobří řeky, ale vzhledem k mé zálibě v podzemí to bylo Dobrodružství v Zemi nikoho. Už jako malé pachole jsem si zamiloval knížku pověstí z Moravského krasu Začarovaná země a potom jsem hltal cokoliv z podzemí (bohužel toho zas tolik nevycházelo).

Nadherny blog

hezká nápověda

Moc hezké. Vypadá to, že jste si někdy dala budíka na nekřesťansky časné nedělní ráno, protože jinak se asi takovéhle fotky bez lidí udělat nedají. Uvědomil jsem si, že jsem snad neviděl ty porevoluční filmové Rychlé Šípy. Zapátrám. (Nebo byly tak špatné, že jsem na ně radši hned zapomněl.) Jsem pamětníkem těch míst, když ještě byla oprýskaná a večerní osvětlení bylo plynové. Nápisy na zdech byly křídou, graffiti snad ještě nebylo vynalezené ani na Západě. Také Boršov byl za mých dětských let průchozí. 

Karmu jsem dal, jen nesouhlasím s příklady spisovatelů dobrodružné literatury pro mládež. Tolkiena nechávám stranou, ten je pro novější generaci. Ale London? - naprosto nestravitelný styl. May a Verne? - filmové přepisy povedené, ale knížky divné, zdlouhavé. Snad nepíšu jen za sebe, tenkrát jsme hodně četli a o knížkách jsme se dost bavili. Tak Foglar určitě ano. Pro mne byl úplně nejlepší Arthur Ransome, pak do špice patřil Mark Twain, Astrid Lindgrenová, povídky Otakara Batličky, cestopisy R. Halliburtona, no a spousta spisovatelů s jednou nebo dvěma knížkami.

A ještě se mi teď najednou vybavil takový jeden rozhovor. Dost dlouho jsem vedl turistický oddíl, mimo jiné jsme jezdili i na různé srazy, kde byly oddíly z různých organizací. Po večerech obvykle dospělí poseděli a popili. A jednou přišla řeč na naše dětské knížky a jeden takový rozumný až osvícený starší skaut mi řekl svůj postřeh - prý je zajímavé, že podle jeho poptávání ten z vedoucích, kdo měl v dětství na prvním místě foglarovky, vede chlapecký oddíl, zatímco milovníci ransomovek vedou smíšené oddíly.

..až na Lingrenovou...to jsem prostě nepobral...máme dost podobný vkus....co třeba JulesVerne....???...nebo J.M. Troska....???

...černobílý seriál konce šedesátých let byl natočen v ateliéru....Stínadla byla postavena na Barandově..kde na to tehdy vzali prachy...bůh suď...

Jasná věc, zelený zápisník třinácti bobříků byl svého času velký hit. A pan Foglar bezesporu vynikající autor. Rychlé šípy se mi líbily i jako film.