Vojáku...

první letošní báseň... volně inspirovaná jednou nepříliš známou Wolkerovou... (a ano,vím, že ten verš s revolucí trochu rve uši)

Vojáku, ty v přední linii
Co v noci sníš o své ženě
Myslím, že brzy tě zabijí.
No a?
To stává se denně...

Vojáku s rukama od krve
S rukama, které už vraždily
Plakal jsi v životě poprvé
Když přítele v boji ti zabili.

Vojáku, koukni se na nebe
Hvězdy seshora tě vidí.
Smrt kdesi čeká i na tebe.
No a?
Umřelo už tolik lidí...

Vojáku s plamenem v srdci
Co stojíš tu - připraven k boji
Ty věříš v moc revolucí
A v ty, co za tím vším stojí.

Vojáku s hnědýma očima
Co píšeš milostné básně
Představa smrti tě dojímá.
No a?
I bez tebe bude tu krásně...