Rozhovor s ředitelem botanické zahrady

Boty, škrpály, kramle, polokecky, sandály či tenisky. I na tyto skvosty se můžete těšit v zrekonstruované botanické zahradě hlavního města Prahy. Rekonstrukce trvala 18 měsíců a nyní konečně otevřela své brány veřejnosti. Povídali jsme si s ředitelem pražské botanické zahrady.

Botanická zahrada jíž jste ředitelem prošla rozsáhlou rekonstrukcí a rozšířením. Na co se milovníci bot mohou těšit?
Na úvod bych rád vyzdvihnul, že díky zvětšené kapacitě a masivní rekonstrukci se v naší botanické zahradě nalézá zhruba 2000 párů bot! Jde o evropský unikát. Pravda, některé páry bot nejsou úplné, ale jednonozí jsou stále v menšině.
Pilířem naší sbírky zůstává pracovní obuv. Tzv. „boty do roboty“. Najdete zde boty opravdu všech profesí. Od typické obuvi švadlen, krejčírů, stolních tenistů, až po boty potápěčů, plavců i neplavců. Opravdu každá profese, záliba, koníček, sport či politik tu najde své obutí. Nechybí zde ani obutí Formule 1, které nám věnoval pilot F1 Valtteri Bottas.

Jaká jsou největší lákadla vaší botanické zahrady?
Je jich mnoho. Největší oblibě se nyní těší komentované prohlídky, kterými provází herec Miroslav Krobot. Jeho vyprávění jsou opravdu poutavá, neboť exkurzi provází v botách, v kterých chodí po prknech dejvického divadla. Jeho výklad je úchvatný. Komentované prohlídky zkoušel Lábus, Budař nebo Nela Boudová, ale v naší botanické zahradě táhne Krobot. Umí se do toho pěkně obout. Do bot. Krobot.

Krom tradiční procházky mezi páry bot jsem si všimnul i některých zážitkových expozic. O co se jedná?

V jižním křídle naší botanické zahrady provádíme aplikaci botoxu. Tuto módní výstřelku u nás absolvovalo už mnoho fanoušků obuvi.
Hned ve vedlejším sále zase provádíme lobotomii. Nabízíme i balíček botox a lobotomie za zvýhodněnou cenu. Kombinujeme botox-lobotomie či lobotomie-botox. Výsledky bývají podobné u obou kombinací.

Jak v těchto rozlehlých prostorách řešíte personál?
Ano, pracovní síly je opravdu nedostatek. Pro průvodcovskou činnost využíváme výhradně roboty.

Pojďme se společně vydat na krátkou procházku vaší botanickou zahradou. Tady třeba vidím úplně malinkaté boty. Ty snad člověk ani nenazuje?
Ano, to jsou boty kocoura v botách. Mikeše.

Vidím zde expozici, která je přístupná výhradně pro ženy. Dovnitř mě asi nepustíte, že?
Ano máte pravdu, tato sekce je určena výhradně ženám. Pomáháme jim tam nalézt bot G. Pracují tam opravdoví profesionálové. Používají k tomu lžíci na boty a tento bot nalezneme v 99 % případů.

Co to zbylé procento?
Stává se, že bot G žen má toulavý boty, ale většinou jej nalézáme druhý den při ranním úklidu.

Vcházíme do raritní části vaší botanické zahrady. Tady už budou k nalezení opravdové skvosty, že ano?
Ano, na tuto část jsme opravdu hrdí. Snad na nic podstatného nezapomenu.
Nalézají se zde boty proti lásce od Yvonne Přenosilové. Po jejich nazutí se nám zde rozváděli manželské páry, proto jsme od možnosti nazouvání těchto bot upustili.
Je zde i bota jménem Melichar. Dále mini expozice botasek, říčka Botič. Své boty zde má i známý italský malíř Sandro Botticelli. Ty ale nemáme celý.
Za zmínku stojí i přeskáče bývalého jezdce Formule 1 Michaela Schuhe-machera.
Dále nechybí španělská bota i boty neznámého vojína.
Policie ČR nám postupně věnovala pro naše služební vozy botičky. Těm jsme vyhradili celé 3. patro.

Tady vidím i malé podium, mikrofon a velkoplošnou obrazovku. O co se jedná?
Zde každý pracovní den od 20 hodin meteoroložka Alena Zárybnická prezentuje svůj rosný bot.

Originální je i výše vstupného. Prozradíte nám jej?
Ano, zvolili jsme netradiční přístup. Návštěvníci naší botanické zahrady již nemusí nosit ani cash ani platební karty, stačí, když nám přinesou pár svých bot. Takto naší botanickou zahradu organicky rozšiřujeme. V pavilonu botníků ještě máme trochu místa tak věříme, že nám kapacitně nenateče do bot.

Jak váš vlastně vaše práce naplňuje pane řediteli?
Tak v prvé řadě jsem botanik. K botám mám tedy blízko. Naše botanická zahrada je takový můj jasný bod, ke kterému se každý den rád vracím. Cítím se zde opravdu pevný v… Promiňte, teď mi to slovo vypadlo. Jo, už to mám; pevný v kramflecích. Ale o těch snad někdy příště.

Za rozhovor poděkoval Ondra Kňava