Jak jsme zachraňovali holuba Oto Klempíře

Tři druháci, zbloudilý holub a zakázaná kotelna. Když Oto Klempíř začne mluvit o kultuře s těmi nejpovolanějšími.

V kotelně Základní školy, kde jsem úspěšně zvládal již druhý ročník, jsme zahlédli zmateného a vyčerpaného holuba. Kotelna školy bylo zapovězené místo, které skýtalo mnoho nástrah. Obzvláště pro žáky druhé „C“. Smradlavý kotel, mnoho špíny a harampádí. Školník ji omylem nechal otevřenou.
3 stateční žáci se jali holuba zachraňovat. Otevřeli jsme jediné malé okénko kotelny, které se nalézalo vysoko nad našimi hlavami a koštětem se snažili holuba ponouknout k odletu tímto jediným místem k záchraně.
Asi po 10 minutách marného snažení nás nachytal školník. To byl hukot!
Každého pěkně postaru vytáhl za uši a za strašlivého řevu nás odvlekl z kotelny. Nedbal našeho vysvětlování a lkaní, že jsme malí ochránci přírody a záchrana holuba zcela jistě spadá do působnosti malých ochránců přírody.
Napsal si naše jména.

Ředitelka naší školy se nikdy nezmínila, že by jakkoli podporovala ochranu přírody. Dokonce ve škole ani nebyl kroužek ochránců přírody.
Přesto se tehdy poprvé ozvalo ze školního rozhlasu:
„Žáci Kolář, Dobrovolný a Kňava se dostaví o velké přestávce do ředitelny pro krátkou přednášku o ochraně přírody.“
Ke dveřím sborovny malé druháky doprovodila naše třídní učitelka.
„Dobrý den, tak tady vám je vedu“.
Ne, ředitelka nám žádnou přednášku o ochraně přírody neposkytla. Strašně nás seřvala podobně jako školník, že v kotelně ZŠ nemáme co dělat. Hrozí zde závažná zranění a možnost otravy od unikajících výparů starého kotle. Ochránci přírody klidně být můžeme, ale ne v kotelně školy. Pokud se to bude opakovat, vyvodí z toho důsledky. Slovo „důsledky“ jsem ve druhé třídě ještě zcela nechápal, ale z kontextu jsem si jej odvodil. Prostě už nikdy nemám chodit do kotelny.
Konec přednášky.

Ota Klempíř dosud nejevil žádný zájem si s kýmkoli vyříkávat rozvoj kultury v ČR. Ale neuvěřitelnou náhodou si pouhý jeden den po demonstraci k takové debatě přizval zrovna a na just jen ty umělce, kteří se dané demonstrace zúčastnili. Jako by zrovna tito umělci byli v tento jedinečný okamžik ti nejvíc povolání k takto širokému tématu, jako je rozvoj kultury.
Ne, Ota Klempíř si opravdu nechtěl vyříkávat rozvoj kultury v ČR.
K pochopení tohoto mi bohatě stačí, že jsem se jedno říjnové poledne roku 1986 zúčastnil přednášky na téma ochrana přírody v ředitelně Základní školy.