je jako ten, kdo chytá štíra. Holt velká škoda, že se v českých školách dnes učí více o podobě a funkci lidských genitálií, pozitivním účinku masturbace na duševní vývoj adolescenta, lidských právech a o hrdiném boji lidstva za jejich prosazení s jiným lidstvem než že by se předávali "primitivní" moudrosti nabyté našimi "primitivními" předky. Do jisté míry chápu, že je vzrušující probírat v kolektivu učenců vývoj psychologie, hrabat se ve Freudovi, koukat na druhé a sledovat jejich "behavior"ve stylu posledního článku v Science. Pak nastane okamžik, kdy jeden pochopí, že všechny vědecké poznatky tohoto typu jsou v životě k ničemu.
U většiny Čechů tento okamžik podle zjištění Českého statistického úřadu přichází 3-6 let po svatbě. V roce 2004 došlo k rekordu a více jak 33tisíc manželsrtví se rozvedlo, tj. je v Čechách o 66 tisíc více rozvedených. Statistický úřad už jen lakonicky doplňuje, že se "domnívá", že nárůst je dán nízkým sňatkovým věkem, tolerancí společnosti a vynucenými těhotenskými sňatky.
Dále výše uvedená zpráva uvadí, že průměrná délka rozváděného manželství v České republice činila 12,3 roku, nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve 3-6 roce manželství. Aby toho nebylo málo, tak celá pětina lidí se rozvádí opakovaně. Dvě pětiny rozváděných manželství byly naštěstí bez nezletilých dětí a při zbylých 59 % případů přišlo rozvodem o úplnou rodinu 27,5 tisíce nezletilých dětí. Nebudu polemizovat s výše uvedenými neověřenými doměnkami statistického úřadu ohledně nárůstů rozvodovosti, zaujala mě jiná věc :Navrhovatelkami rozvodu jsou dlouhodobě ze dvou třetin ženy !!
Znám ze svého okolí podobné případy. Skoro každý můj známy je rozvedený, jezdí si pro děti na víkendy, žije jak se dá, sám nebo se stejným typen zkrachovalce opačného pohlaví a podruhé se ženit nehodlá. Většina z nich je sama z rozvedených manželství a je na podobný život více méně zvyklá od dětství. Po rodině sice toužili, ale nedokázali rodinu udržet. Obě strany jely do svatby na své triko a po svatbě se jedna (hádejte která) změnila. Manžel zpravidla nebyl schopen tuto změnu podchytit (natož pochopit), domnívá se, že tato změna byla nefér. Prostě manžel měl ve smyslu Listiny základních práv za to, že má právo na stabilitu charakteru partnera a manželka je povina být stále stejná. O rozvodu se nakonec dozvědí od advokáta manželky a u soudu ze sebe udělají naposledy totálního pitomce a ještě přiznají, že si ničeho nevšimli.
Mluví se, že dříve by to bylo stejně, jen byly ženy na mužích více závislé. No nevím. Osobně to vidím jinak. Podle mě chlapi už několik generací nerozumí sami sobě, neví jaké postavení v rodině mají mít a neumějí (anebo v případě rozvodu ani nemohou) vychovávat dcery a tak se z nich v dospělosti stanou marnivé české holky typu "hádavý ječák". Takový hadávý ječák nerozumí chlapům (zná ho jen z vyprávění matky a z chování jejich milenců) a není schopen ovlivnit chlapa, tak aby dělal to, co žena sama chce a ještě byl za to manžílek rád. Ječet přes den u sousedek a kamarádek, hádat se doma po večerech, navštěvovat 3x týdně psychologa a dojít za advokátem dovede každá druhá, udržet rodinu pouze ta první, a to je těch 50% pevných manželství. Neb půvab ženy je potěšením pro jejího muže a její schopnosti osvěžují jeho kosti. Pro ty druhé platí :
Jako žíznivý pocestný otevírá ústa a pije z každé vody, která je nablízku, tak ona si dřepne nad každý kolík a šípu otevírá toulec.
