O nohy se umím připravit i sama...

Nevím jak ostatní baby,ale strašně mě nebaví si dělat pedikúru. Nicméně v létě, kdy má člověk ty hnáty víc venku a je vše vidět, chce to občas nějakou údržbu. Jasně, mohla bych si dojít k profesionální pedikérce, ale děsí mě strašně ten jejich nástroj na obrušování kůže. Náhodou se dostanu do rukou nějakýho nemehla a domů bych pak musela na kryplvozíku. To riskovat fakt nechci ...

No a včera jsem v jedné drogérii objevila nějaký exfoliační fusekle. Píšou tam:

exfoliační ponožky nabízí inovativní řešení, které umožňuje intenzivní péči o pokožku chodidel. Odstraňují ztvrdlou, hrubou kůži na chodidlech a zároveň pokožku nohou hydratují, zvláčňují a vyhlazují. Viditelný účinek (hladký, čistý a jemný vzhled) již do 1 týdne po použití.

Tak viditelný účinek, ten můžu odsouhlasit.  Ale vše popořadě.

Píšou tam, že stačí pouze namočit nožky, osušit nandat ponožky a ony udělají práci za mě. Tak to jsem na to celá zvědavá. Proces jsem započala. Namočila, osušila, ponožky nandala. Pořádně přitiskla ze všech stran i na nárty. Píšou, že 40-60minut nechat na nohou.Ok. Provedla jsem. Nicméně po 30 minutách jsem trošku znejistěla. Na jedné noze jsem začala mít pocit, že mi to " žere" nohy víc než bych chtěla. Peláším do koupelny fusekle sundat. Ještě aby mě to sežralo kůži až na kost. Sundávám, ihned kontroluju, zda je kůže v cajku, či si mám rovnou zažádat o amputaci ... Všechno se zdá, být v pohodě,ale zpátky si ponožky už nenandávám, nač zbytečně riskovat. Natírám nožky výživným krémem a uvidíme, co se bude dít dál....

Druhý den se budím a první co udělám, sundávám ponožky, nedočkavá, jak krásný budu mít chodidla. No, žádný zázrak se nekoná, ale na to, že jsem to tentokrát měla v podstatě bez práce, tak vlastně super. To jsem ještě netušila, co mě čeká za další dva dny. Po dvou dnech si tak přijdu domů, sundávám otevřené lodičky z nohou a když odepínám zapínaní, všimnu si, že mám divnou kůži na nohách, přesně řečeno na nártech. Z hrůzou zjistím, že se mi loupe kůže, ale brutálně. Nevím zda nohy vypadají jako když mám plíseň, či vypadám, jako když jsem si "omylem" spálila ze sluníčka totálně kůži. Všude, kde mi koukala kůže, tak jsem jí sloupla z levé strany až na končíci pravou stranu. No takhle jsem si "hrála" v podstatě asi 10 minut. Ještě, že máme v předsíni lavičku, kde jsem si teda sedla a svlékala si kůži jak had. Následně jsem letěla do pokoje, kde jsem si nechala prázdnou krabičku z těch "zázračných" ponožek a znova si pročetla návod, kde jsem se snažila najít něco jako vedlejší účinky a já se nemám začít psychicky připravovat na budoucí amputaci nohou. Na čele mi vyvstává smrtelný pot, že už si nebudu moci dorazit nohy jiným elegantnějším způsobem, například na mých smrtonosných podpatcích, či jiným způsobem, ale rozhodně ne tak potupným. Ty jsem nenašla, ale všimla jsem si jednoho dost podstatného detailu (tehdy večer mi přišel naopak dost nepodstatnej), že po proceduře, mám pak aspoň 4 dny pokračovat se mazat. Což jsem samozřejmě neudělala. A mám takové tušení, že pití pár deci vína (zato poctivě každý den od toho mého inteligentního zákroku), na zahrádkách, to asi neměli na mysli. Následně zamířím do sprchy, kde si zuřivě dělám peeling chodidel a nártů. Po sprše dávám pořádnou dávku výživného mléka a doufám, že to následující den bude už v pohodě. 

Tak nevím, jestli to přitahuju, či mám blbou karmu, nebo rozhozenou čakru a takový věci, ale fakt si nejsem vědoma, za co bych měla být ještě víc trestaná. Ráno se vzbudím a opět se loupu, jako když jsem noc nestrávila v posteli, ale v solárku. Přemýšlím, zda zavolat do práce, že si beru indispoziční volno a emailem jim poslat fotky, dokazující můj totální rozklad chodidel. Mám ovšem obavy, aby mě pak v práci nepřeřadili na věčnou "samotku". Nakonec to vyřeším, tím, že si holt beru ponožky, nazouvám tenisky a statečně běžím do práce. Nevadí, že má být přes 30°C. Ponožky už nikdy více, zůstávám u staré klasiky, anebo asi příště využiju služby pedikérek. O nohy jsem nakonec nepřišla, kůže se zklidnila a lodičky jsem si nakonec ještě vzít také stihla.