Tenhle slovní obrat mě napadl dnes po přečtení zpráv. Ne ve smyslu literárních děl od Agathy Christie a Eda McBaina, ale spíše v rovině symbolické jako tři omyly či tři slepé cesty.
Tři slepé cesty, které, ač se dějově i časově částečně prolínají, můžeme rozdělit na minulou, současnou a budoucí.
První slepá cesta minulá (doufejme) - komunisté. O komunistech slýcháme většinou na prvního máje když se sejdou na pivo a buřta demonstrovat za lepší minulost. Naštěstí má tato strana celkem jasně věkově vymezenou voličskou základu a tak lze doufat že opravdu patří minulosti. Normálně by mě zprávy o ní příliš nezaujaly, nebýt posledního výstřelku. Mám tím na mysli pamflet, kterým komunisté na svém sjezdu zhodnotili 41 let své vlády slovy, že socialismus neselhal, jen nedostal příležitost. Dále se zmiňuje vybudování ohromného majetku z domácích zdrojů, 50-tá léta jsou pak jen smutnou kapitolou a na závěr zazní, že socialismus byl nejúspěšnějším obdobím české historie. Co na tohle říct. Zajímavé je, že mluví o socialismu. Ten sice rád nemám, ale KSČM není jen stranou socialistickou, ale zejména komunistickou. A rozdíl mezi socialismem a komunismem je v tom, že komunismus odmítá demokracii, svobodu slova či soukromý majetek. A to nám také v praxi předvedl.
Když se tedy vrátím k výše uvedeným myšlenkám onoho veledíla tak jen v kostce. Příležitost na prosazení svých idejí měli komunisté po celých 41 let absolutní nikým neohrožené totalitní vlády. Pokud se jim to za tu dobu nepovedlo, asi by bylo lepší to již nezkoušet. Co se majetku týče, tak ten komunisté nevytvořili protože to nikdy neuměli. Komunisté majetek ukradli lidem, kteří ho svou prací vytvořili dávno před nimi. Nazývat obdobní 50-tých let jen smutnou kapitolou je vzhledem k stovkám popravených, vězněných a mučených lidí přinejmenším nemorální. A co se nejúspěšnějšího období české historie týče stačí si vzpomenout na tehdejší všeobecnou zaostalost oproti západním zemím.
Druhá slepá cesta současná - uprchlíci. O tématu bylo napsáno dost. Naštěstí se už objevují i reálné názory oproti dřívější sluníčkové masáži. Zpráva která se však objevila v poslední době byla opět zajímavá a celkem hezky ilustruje situaci. Byla o rodině, jejíž fotka po vylodění v Řecku oblétla svět. Otec se dvěma dětmi pláče štěstím že je v bezpečí. Vlády se praly o to, aby se o ně mohli postarat. A ano v tomto případě bych věřil, že těmto lidem šlo opravdu o život. Normální člověk by asi jen tak nevzal malé děti na několik set kilometrů dlouhou cestu zakončenou projížďkou po volném moři na gumovém člunu. O to víc mě překvapilo, že tato rodina je zase zpátky v Iráku, protože v Německu nebyli spokojení ani po vystřídaní několika ubytovacích kapacit s jejich kvalitou a také s jídlem. Stesk po domově dělá hodně, ale buď to tam bylo nebezpečné nebo nebylo. A nejde o toho chlapa, ale o ty děti.
A tohle přesně ilustruje realitu. Těch opravdu ohrožených je naprostá minorita, zbytek přijel proto, aby se dostal do Německa v očekávání, že tam se bude mít dobře. A nebo co je horší proto, aby posílil roli islámu v Evropě. Nedávno jsem totiž četl zajímavé porovnání, že Německo má daleko nižší sociální příspěvky než severské státy. Má ale velmi štědře dotovanou podporu pro náboženské spolky a církve a také vyžaduje relativně malý počet příslušníků těchto spolků pro přiznání oné finanční podpory. Krom toho je půvabné sledovat, jak se při snaze vyfotit alespoň jednu rodinu v pozadí fotky vždy objeví spousta mladíků. Mladíků, kteří by se neměli zbaběle schovávat jinde, stěžovat si na jídlo a z vděku se odpalovat na letištích. Ne nezjednodušuji situaci a ano věřím že se přicházejí i ti potřební. Jenže jim někdo musí vysvětlit že o tom kam, kdy a jestli vůbec půjdou nerozhodují oni, ale Evropa. A že jsou tu hosté, takže se podle toho budou chovat. Víme to všichni jen politici ne, ale naštěstí máme volby. Snad je však nevyhraje nějaká nástupnická organizace NSDAP. Bohužel to je totiž další důsledek stávajícího sluníčkaření v Evropě a to by pak byla teprve mela.
Třetí slepá cesta budoucí - ekoterorismus. Opět téma známé a diskutované. Například vynakládání ohromných částek na vymýšlení motorů které v důsledku není možné technicky zkonstruovat, protože jeden limit odporuje druhému. A to vše proto, abychom omezili odvětví, které se na znečištění podílí asi jedním procentem. Abychom si rozuměli ono samozřejmě ne vše ekologické je špatné. Má smysl třídit a využívat odpad stejně jako nemýt auta v potoce a nenechat ústit kanalizaci do místního rybníka. Na druhou stranu je ale třeba zachovat si selský rozum a ten začíná dostávat pěkně na frak. Zpráva která mě opět ujistila o naprosté absenci vazby mezi rozumem a současnou ekologií je poslední informace o tom, jak ekologičtí aktivisté zablokovali hnědouhelnou elektrárnu v Německu. Ano je pravda, že hnědé uhlí není to pravé ořechové. Jenže právě Německo si před pár lety slavnostně odsouhlasilo, že uzavře všechny jaderné elektrárna. Dále se slavnostně usneslo na tom, že budoucnost patří elektromobilům. A mě by celkem zajímalo, z čeho tu energii hodlají vyrábět. A mimochodem těch aktivistů tam bylo 1 500, takže i kdyby jeli v autobusech je to 15 autobusů. A předpokládám, že žádný z nich nejezdí na květy fialek.
