Včera v podvečer měli občané zejména z Prahy a okolí velkou příležitost diskutovat se špičkami naší politické scény na téma volba presidenta České republiky. Lákavá představa, kdy se taková příležitost naskytne? Přestože dvě třetiny kapacity sálu zůstaly prázné, debata byla velmi zajímavá a ze strany organizátorů i účastníků debaty byla patrná profesionálně odvedená práce. Protože nejsem zcela spokojená s tím, jak o debatě informuje dnešní Mladá Fronta Dnes, pokusím se stručně popsat tuto událost tak, jak jsem ji viděla já.
Vcházím do předsálí, je připraveno malé občerstvení a pro každého aktuální výtisk Mladé Fronty Dnes. Sál je zatím téměř prázdný, snad se tady s pány politiky nebudeme bát? Postupně přichází necelá stovka zájemců o tuto diskusi a pro mě je počet účastníků trochu zklamáním. Nakonec je ale tato skutečnost spíše výhodou, protože téměř každý zájemce o přednesení dotazu nebo poznámky je vyvolán a uspokojen.
V úvodu volební debaty vystoupili jednotliví účastníci z řad našich politických špiček s představením svých názorů na volbu vybraného kandidáta na prezidenta republiky:
Jako první dostal slovo pan ministr Petr Nečas - velmi dobře vysvětlil, proč bude volit Václava Klause. Jeho argumentům dobře rozumím, snad jen argument, že chce dobré podmínky pro život svých čtyř dětí, pro mě není příliš pádný, protože prezident v této zemi nemá pravomoci k tomu, aby toto mohl ovlivnit. Z jeho stručného vystoupení se dalo vycítit, že současného prezidenta má také osobně rád.
Poslanec David Rath - ve svém vystoupení přednesl čtyři hlavní důvody, proč by neměl být zvolen Václav Klaus - zodpovědnost za nepodařenou transformaci v České republice, jeho vztah k EU - pan Klaus byl nazván eurofobikem, jeho "nadržování" politice ODS, jeho nedobrý vztah k českému soudnictví. Pan poslanec však nepřednesl ani jeden přesvědčivý argument, proč volit pana Švejnara. Z jeho vystoupení je jasné, že sociální demokracii nejde o zvolení Švejnara (je to pro ně pouze volitelný kandidát, kterého sami ani neuměli najít), ale o nezvolení Václava Klause a rozbití současné vládní koalice. To nakonec pan poslanec Rath přiznal. Vyhrazených pět minut na úvodní příspěvek do diskuse dost překročil, jak to ostatně známe od sociálních demokratů - dostal jsem slovo, tak budu vykládat, dokud mě moderátor neumlčí a ze sálu neodnesou. To snad mají sociálni demokrati ve stanovách.
Pan předseda senátu Přemysl Sobotka - se nejprve ostře ohradil proti výrazu "smečka", kterým poslanec Rath označil volené zástupce lidu za ODS a požádal neslušného Ratha o slušné chování. Přednesl pak několik argumentů, proč bude volit Václava Klause - nebojí se říkat své názory, i když ví, že si tím nezvýší svoji popularitu, znalost historie ekonomické transformace, vlastenectví Václava Klause narozdíl od Jana Švejnara, který prostě není a nemůže být ztotožněn s touto zemí.
Pan ministr Bursík přišel pozdě, takže už s úvodním příspěvkem nevystoupil. Zapojil se však do diskuse, velmi dobře argumentoval a narozdíl od pana poslance Ratha bylo jeho vystupování příjemné a přesvědčivé, přestože také hájil volbu pana Jana Švejnara.
Volební diskuse se také jako diskutující v plénu zúčastnil profesor František Janouch. Komu by nedošlo, že jeho účast zde asi souvisí s jeho možnou kandidaturou na prezidenta v dalších kolech. Pan profesor Janouch se pozastavil nad délkou působení Václava Klause ve vysokých politických funkcích a porovnal toto působení s délkou působení Leonida Brežněva. Příklad Brežněva zřejmě vybral záměrně (nebo mu ho kdosi poradil), přestože v dějinách se jistě dá vybrat jiná podobně působící politická veličina, která by nevyvolala tak velmi negativní reakce jako Brežněv. Líbila se mi úvaha na téma, proč ve státě nevyrůstají volitelní kandidáti na prezidenty, proč musíme hledat osobnosti v řadách emigrantů. Odpověď je celkem jasná: věkem odpovídající kandidáti vyrůstali a byli vychováváni v dobách totality. Mnozí z nich si zadali s komunisty a totalitním režimem. Proto nemají na zvolení šanci. Mladší osobnosti, které by mohly jednou mířit na Hrad, teprve dorostou, tedy doufejme. A povzdech pana Janoucha nad tím, že kandidátem na prezidenta není žádná žena, je pouze vyjádřením skutečnosti v této zemi. Nevěřím, že prezidentský kandidát v sukních by měl v České republice šanci na zvolení. Krom toho prý na Hradě ani nejsou dámské záchodky.
Část diskutujících byli důchodci, kteří cítili potřebu přijít sdělit, jak se jim žije v této zemi špatně. Věřím jim to. Oni nedostali šanci šetřit si peníze k důchodu jako dnešní mladí lidé. Za totality byly zcela jiné ekonomické podmínky. Postavení důchodců v této zemi bez důchodové reformy není dobré, rozumím jim.
Líbil se mi argument Martina Bursíka pro tajnou volbu prezidenta: mandát z tajných voleb je mnohem silnější než mandát z voleb veřejných, kdy mnoho voličů může korigovat své vlastní přesvědčení pod tlakem své strany a veřejnosti.
V jednom příspěvku byla kritizována narcistická povaha Václava Klause. Nedalo mi, abych po očku nepozorovala pana poslance Ratha, jestli si bere tato slova k srdci. Na obranu všech politiků, musím říci, že rozhodující pro vnímání politika veřejností je obraz, který vytvoří média. Přes média vnímáme nejen jejich vystupování na politické scéně, ale i jejich povahové vlastnosti. Skutečnost ale může být zcela jiná.
V závěru bych se chtěla ohradit proti titulku v dnešní Mladé Frontě Dnes" Jak může lhář kandidovat na prezidenta". Tento titulek byl vytržen z jednoho diskusního příspěvku, který kritizoval pana Švejnara za to, že psal nepravdu o svém působení v nominační komisi Nobelových cen. Nemyslím si, že tento titulek vystihuje to, co se včera odehrálo v Olšance na dikusním volebním odpoledni pořádaném Mladou Frontou Dnes. Krom toho z titulku není patrné, kterého z kandidátů na prezidenta se toto obvinění týká. Toto není úplně fér, tak to vnímám já.
Organizátorům patří velký dík za zorganizování této akce, jistě to nebylo jednoduché, dík za vzornou účast všech přislíbených politiků.
