- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Chtěla bych na úvod zdůraznit, že toto není politický článek.
Chtěla bych také předeslat, že nebezpečí, které přináší nový koronavirus, který se ubytoval v našich krajích a zatím nás nechce opustit, beru velmi vážně. A to nejen pro to, že už nepatřím mezi juniory, kteří nemoc, tímto virem způsobenou, snášejí zásadně lépe. Nezlehčuji situaci a vyhýbám se lidem, kteří na ochranu sebe i ostatních kašlou. Věřím odborníkům, kteří "snad" o problematice virových nákaz něco vědí.
Netrávím ale dny tím, že bych soustavně sledovala nejnovější zprávy k vývoji událostí, ať už v televizi nebo po internetu. Zakázala jsem si to, protože to ničilo mou psychiku a odmítla jsem trápit se tím, co mohu ovlivnit jen zcela minimálně. Zakázala jsem si sledovat křivku, která stoupá s počtem mrtvých, zakázala jsem si nad nimi plakat.
Je čtvrtek, 9. dubna, zelený čtvrtek, začínají velikonoce roku 2020, je krátce po osmé hodině večerní. Chci si poslechnout pana Babiše a jeho proslov k obyvatelům naší země krátce před zahájením velikončních svátků, tak usedám k televizi. Napnutá ramena přitažená k hlavě, schoulená do sebe, zírám na obrazovku.
Projev začíná, malé dítě by řeklo: "Bubák". Po několika minutách projevu, kdy jsem na obrazovce sledovala možná ne úplně vhodný záběr z blízka na pana premiéra v povinné roušce přes obličej, jehož oči byly zabodnuté stále do jednoho bodu, se ve mně cosi uvolnilo.
Ramena klesla. Bránila jsem se tomu, chápala jsem vážnost situace a nechtěla jsem tomu podlehnout, ale marně. Když pan premiér zahuhňal: "Nechoďte po městě nebo vesnici na koledu. Žádné hloučky nikde, u výdejních okének, na návsích nebo na náměstích. Žádné kolující panáky. Vyvarujte se i koledy u babičky", rozesmála jsem se na plné kolo, jak už mnoho dnů ne. A smála jsem a smála a nemohla se ubránit. Omlouvám se.
Vzpomněla jsem si, jak kdysi Miroslav Horníček ve svých Hovorech H mluvil o smíchu a jeho zákeřnosti. Přepadne vás i v okamžiku, kdy se to jaksi moc nehodí. Vyprávěl příhodu o ženě, která se z plného svého smutku rozesmála na pohřbu svého manžela, když přijímala kondolence.
Ten smích, který je tak typickým projevem člověčenství, nás ale zachrání. Právě on nám pomůže uvolnit stres a smutek, který v sobě máme. On nám pomůže přežít i dobu po koronaviru, která taky nebude právě nejveselejší. Smát se je zatím dovoleno, tak se smějme, jak to jen půjde!
Omlouvám se tímto panu Babišovi i jeho obdivovatelům, že jsem znevážila jeho projev smíchem. Nebylo to naštěstí na veřejnosti, (veřejnost byla zakázána), ale i tak mám potřebu se vám z této skutečnosti vyzpovídat. Hezké svátky!
Další články autora |
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...