- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
se líbí, jak se ta diskuse vždycky zvrhne. Článek je o chování sester a lékařů, o pozůstatku ze socialismu, ale diskutuje se o šampuskách, Praze, a o kdejaké pitomosti, která s článkem nemá nic společného.
Jinak karma za pravdivé vylíčení situace ve většině "zdravotnických zařízení"
Tyhle situace znám... sám nějakým studem netrpím - nedělá mi potíže dělat pokusného králíka medikům, či sestřičkám - žákyňkám, které se učí píchat katetry nebo projít polonahý čekárnou, na to jsem si za ta léta po nemocnicích již zvykl :)
To co popisujete, je pozůstatek "starých časů" - stále v některých ordinacích přetrvává pocit nadřazenosti doktora či sestřičky nad pacientem - pacient je pro takového lékaře či sestru jen další povinnost a kus masa, které musí opravit.
Prostě se v některých ordinacích zastavil čas a není se čemu divit. Nových doktorů a sestřiček je pomálu, starého psa novým kouskům nenaučíte, a tak stále v některých ordinacích vládne tvrdou rukou přísná, nepříjemná sestřička, která většinu pacientů "vyléčí" jen svým pohledem do lékárny.
Můžeme jen doufat ve zlepšení situace ve zdravotnictví a v příliv nových lidí, kteří nebudou ovlivněny stylem práce "ve starých časech"
kdy jsem jako mladík seděl v čekárně před ordinací venerologie - chvilku předtím jsem se vrátil z tzv. "exotické" dovolené a můj praktik nevěděl, co s mým exemem dělat, tak mě poslal tam. Potichu jsem vešel do čekárny (následován pohoršenými zraky každého, kdo šel okolo) a usadil se na koženkou pokrytou lavici. Po dvaceti minutách vyběhla ze dveří sestra, která vyprodukovala asi toto: "Další prosím! Ten s tou kapavkou, jak se... pan Morávek!" - ukázala na mě. "To jste vy?"
Kdybych se tehdy přiznal, že nesu jméno toho nešťastníka, mohl jsem být tehdy odbaven o hodinu dříve. Nejsem pan Morávek a podle reakce na následující požadavek sestry "Kdo je pan Morávek" čekárny tam dotyčný nikdy nebyl...
skoro jako chlap.
cheche.
- Co se intimity tyce: gynekologa muzskeho pohlavi nemusim.
V Praze ještě dávají šampusky? To u nás na venkově jsou to zcela malé nádobky, které se dají v ruce pohodlně skrýt.
Dobrý večer. No,děkuji za srdíčka i za názor. Jo, v Praze dávají pořád šampusky, tedy aspoň ženám, těm by myslím malé zkumavky moc neposloužily. Mějte se fajn.EK
Obdobné stížnosti slyšívám i od svých dětí, když přijedou z Prahy na návštěvu. Na našem maloměstě to není tak strašné, protože dámy i páni lékaři jsou jedni z nás.. Ovšem u některých specialistů, kteří dojíždějí z Krajského města je to už o něco slabší, ale sestry jsou místní a tak se chovají slušně. Jinak hezky napsáno karma a
Neklesejte na mysli, soudruh Rath povídal, že zdravotnictví máme u nás na lepší úrovni než v USA.
Teda jako jediné kriterium na kterém to dokázal bylo, že v USA nemá X procent lidí zdravotní pojištění, zatímco u nás ho musí povinně platit všichni, ale já soudruhovi Rathovi věřím, že tomu rozumí.
Verte mu, americke zdravonictvi je krute !
Ále sestřičko, mám asi nějakou chřipku nebo co, a jak je vám? Už máte vyoperovanou tu dělohu, jak jsem slyšel od známého? A povedlo se vyléčit ty vaše hemoroidy? Jaký způsob léčby jste zvolila. Ale to mi řeknete podrobně až uvnitř...
Před mnoha lety jsem zažil při rtg žaludku, jak pan doktor - asistent, zároveň podával přednášku studentům. Nikdo se předem neptal ani neoznámil, že posloužím i výuce. Kolegyně v práci mi sdělila, že ona zas zažila takovéto gynekologické vyšetření. Jistě, bylo to za totality, dnešní přístup k intimitě a soukromí pacienta se zas tolik nezměnil. Jindy si zas stěžoval kolega vyšetřovaný na neplodnost, nesl vzorek čekárnou plnou žen a bylo tu poněku nepříjemné, když ženy věděly, co tam nese. Asi mu to bylo ještě méně příjemné, než autorce se šampuskou.
Naši lékaři jsou moderní, pokud jde v názoru na své odměnování, či různé podnikatelské aktivity. Pokud člověk není léčen na exkluzivní klinice typu R.Šmuclera, tak přístup k pacientovi je hodně let zpátky. Jen s tím, že dnes musí být poplatky, karta pojištovny atd. Ale jinak přístup jako léčíme tě zadarmo, tak mlč.
na jednu stranu si jako pacient přeji, aby mě měl v péči doktor patřičně vzdělaný a prakticky zdatný a na druhou stranu si nepřeji, aby se to medik učil zrovna na mě. A teď, kudy z to kruhu?
Pár příkladů. Např. na Bulovce pacienty budí sestra o půl šesté, rozdá teploměry. Snídaně je taky časně, směny se střídají v 6 hodin. Lékaři mají svoji pravidelnou pracovní dobu taky s brzkým začátkem. Když jsem jednou jel na odběr krve do jiné nemocnice, tak můžu potvrdit, že po půl šesté ráno rozhodně není špička a intervaly jsou skoro noční.
Další - nechuť k využívání internet. Objednat se nutno zásadně telefonem, emaily řada ordinací vč. nemocničních nepěstuje. Oni je mají, ale ne pacientům k dispozici.
Jednání s pacienty je v mnohém jako za socialismu, doktor rozhodne, často ani moc pacientovi nevysvětluje. Ten by stejně nerozuměl, nebo ještě hůř, pokud ano, tak by do toho nemístně mluvil. A doktor ví lépe.
Jiný příklad, doba návštěv, jsem na velkém pokoji. Zřízenec přiveze paní, tak přes 60 let a vyzývá ji, aby z vozíku přelezla na postel. Paní. Nemůžu, jsem úplně nahá. Zřízenec, mě to nevadí.
Když paní nestála o přítomnost zřízence, což chápu, nemohla ji dovést nebo pomoci přelézt sestra? Zřízence dělá kde kdo, před doktorem se paní nestydí, nemusí ji ale okukovat někdo, jehož jedinou kvalifikací je, že jinde by ho nevzali? A proč v době návštěv? Podobně jsem měl přerušenou návštěvu, kdy se sestra přišla dotyčného zeptat, jestli měl ten den stolici. Pak návštěva mohla pokračovat.
Další: na lékařský pokoj se neklepe, alel zvoní. Vstoupit bez zaklepání nelze, protože venku není klika. Klepání na pokoj pacientů se vede lede v nových seriálech, v nemocnicích asi moc ne.