"Já už jdu, já už jdu, už mám všechno hotový...", ta písnička jí každý den zní v uších, když odpoledne v práci končí. Tak ještě zalít kytky, vypnout počítač, zavřít okno, zapsat čas odchodu, zakódovat kanceláře a už Hana klape podpadky po chodbě k výtahu. "Já už jdu, už mám všechno hotový..." Nervozně se dívá po hodinkách, výtah někde dole stojí, asi tam někdo něco nakládá...
Děti už jistě budou v družině netrpělivě sledovat kliku u dveří, zas tam zůstanou jako jedni z posledních. Každý den jim Hana slibuje, že pro ně přijde dříve, ale v poslední době se jí to vůbec nedaří. Dnes ještě musí cestou domů zaplatit na poště inkaso, zajít do samošky a vyzvednout v čistírně Bohoušovi oblek.
Doma pak rychle škrabe brambory, šup s nimi do hrnce a řízky na pánev, pustit pračku, napsat s dětmi úkoly, naučit Marušku básničku z čítanky a Bohouška vyzkoušet z vyjmenovaných slov po "m". Po večeři rychle nádobí do myčky, děti do vany, Bohoušovi zbytek jídla do kastrůlku na zítra do práce, odpadky do popelnice. Když domácnost utichne, děti konečně usnou, vytáhne Hana obrovský koš s prádlem a pustí se do žehlení. Jde jí to od ruky, v duchu řeší dnešní problémy se šéfem, musí si dát příště pozor, šéf je strašný puntíčkář. Pak ještě kontrola aktovek, vyhodit zkaženou svačinu, přidat cvičky na zítra na tělocvik, podepsat notýsky.
V pokoji u televize Bohouš hlasitě zazívá, protáhne kosti, večerní film právě skončil, je čas jít spát. Skočí rovnou v trenkách do postele, však se vysprchuje PO TOM. Hana vychází z koupelny a vleče se v županu do ložnice. Zas má v hlavě tu hroznou písničku: "Já už jdu , už máme všechno hotový". Nejraději by padla do postele, zavrtala se pod peřinu a asi by okamžitě usnula.
"Kde jsi tak dlouho," hulákal už na ni Bohouš, "už na tebe čekám hodinu. Se vším se strašně mažeš, a pak jsi z toho unavená a nic pořádného s tebou není. No, jsem zvědav, čím mne dnes překvapíš," dodal Bohouš škodolibě...
"No jo, zase klasika, jako vždycky", odcházel Bohouš z ložnice do koupelny a pískal si při tom tu známou písničku:" Já už jdu, už mám všechno hotový..."
Hana si upravila polštář, peřinu si přetáhla přes hlavu, a když se Bohouš vrátil z koupelny, už tvrdě spala... Budík na nočním stolku jen hlasitě tikal a tou nejmenší ručičkou hrozil, že v 5 hodin ráno probudí dočasné obyvatele této manželské postele...
