Neznám nikoho, kdo by trávil čas v nemocnici rád. Někdy je ale nutné přesvědčit nemocného, aby podstoupil zákrok, který se bez hospitalizace neobejde. To přesvědčování není lehké. Proč ho dělat ještě horším?
Den po vánočních svátcích ještě plni vánočního rozjímání a pohody jsme si mohli v jednom z nejčtenějších deníků přečíst článek nadepsaný titulkem "Noční horor - Ztrhaní lékaři i sestry, pacienti bez péče. Tak vypadá noční služba v nemocnici. "
"Chirurg je bledězelený a třese se mu ruka, anestezioložka má skelné oči. Paní se zauzlením střev umřela, protože nebyl anesteziolog k operaci. Přejme si dostat se do špitálu ve všední den dopoledne", to jsou výroky v tomto článku, které mnou nejvíce otřásly.
Článek popisuje zkušenost reportérky onoho deníku ze dvou nemocnic, ve kterých strávila celých 24 hodin. A já se ptám:
"Jakým právem se na základě těchto dvou zkušeností zobecňuje a píše článek, který musí vyděsit i ty, kteří se dosud hospitalizace v nemocnici nebáli?"
Vžijme se do situace člověka, který je právě v nemocnici a v nemocniční trafice si koupí noviny s tímto článkem. Jak může zareagovat tento pacient? Začne si sám na zdravotnickém personálu zkoušet, jestli to, co píšou v novinách, je pravda. V noci zkouší volat nebo zvonit na sestru a zpanikaří, když se nikoho nedovolá. Poplaší i další pacienty a může vyvolat na oddělení docela pěknou paniku.
Nebo se vžijme do situace těch, kteří musí právě do nemocnice nastoupit, jak se asi budou cítit po přečtení článku, který vychází ze dvou zkušeností reportérky.
Nebo se vžijme do situace rodiny, která se snaží přesvědčit svého seniora, aby s tím svým "zdravotním problémem něco konečně dělal". Po přečtení podobných článků je veškerá snaha marná. "Chtějí se mě zbavit", pomyslí si.
Kdyby byl podobný článek napsán pro bulvární plátky, mávnu nad tím rukou a řeknu:" Nemáte ty bláboly číst". Ale ten článek byl v seriozních novinách, od kterých bych očekávala trochu více zdravého rozumu.
Nejde mi o to, aby společnost nebyla o problémech informována. To bychom byli zpět tam, kde jsme mnoho let byli. Jde mi jen o způsob, jakým se to udělá. Podobné reportáže jen nahánějí lidem hrůzu a stejně nic nevyřeší.
Umím si představit, jaký ohlas měl tento článek v zahraničních médiích a jak mohl být zneužit proti naší republice. Už vidím ty titulky: " Nejezděte do Čech, mohou vás tam v nemocnici zabít!"
Naše zdravotnictví není zdravé. Ale není ani nemocné. Nemocný je od slova - nemoci, nemůže. Ale ono může a není tak špatné, jak se píše. A je to hlavně díky obětavým lidem, kterých je v této zemi naštěstí dostatek.
Zprávy o stavu našeho zdravotnictví by rozhodně neměly mít charakter poplašné zprávy, kterou vypustíme mezi lidi.
