Když jsem byla školou povinné dítko, byla jsem pořád jednou nohou v polepšovně. Alespoň tedy z pohledu mých rodičů, kteří mi existenci těchto zlepšovacích zařízení často připomínali a dokonce mne jednu takovou polepšovnu občas ukazovali, aby dodali váhu svým slovům. V té polepšovně byla zamřížovaná okna, za kterými seděly zlobivé děti, a představa, že za těmi okny sedím i já, pro mne byla zdrcující. A tak jsem slibovala a slibovala, že se polepším sama. A nějak mi to zůstalo až do pokročilejšího věku...
"Ja sa polepším, ty sa polepšíš...", zpívá se v jedné slovenské písničce. Blíží se další konec roku a někteří z nás přemýšlejí o tom, že by se měli v novém roce zase trochu polepšit. Jedna moje kamarádka má z polepšování celoživotní trauma: " Nikdy jsem nedokázala zhubnout a nikdy jsem se nenaučila angličtinu", vyčítá si neustále. No nic, není všem dnům konec, za pár dní budeme mít další příležitost k polepšování, důležité je se nevzdávat.
"Musíte se víc snažit, pane správče", dostalo se rady Francínovi z filmu "Postřižiny". Ano, budu se v příštím roce zase o něco více snažit, slibuji si. Jen nevím, kam své polepšování nasměrovat... Za totality bylo koncem roku zpracováváno komplexní pracovně politické hodnocení. Ještě ho mám schované: například se tam píše, "že jsem veselé, družné a při tom tiché a klidné povahy a v pracovním kolektivu jsem oblíbená. Svůj kladný poměr k socialistickému zřízení prokazuji vzorným plněním uložených úkolů". Ze závěrů a doporučení jsem se pak dozvěděla, kde se mám zlepšovat. A bylo jasno, prvého ledna jsem netápala.
"Někteří z nás přemýšlejí o tom, že se v novém roce polepší, jiní přemýšlejí o tom, jak si v příštím roce polepší - i takové hříčky nám umožňuje čeština - pro cizince učící se česky možná trochu nepochopitelná.
"Ukaž, že jsi lepší a nehádej se," říkávali mi rodiče, když jsem s někým byla ve sporu. Jinými slovy to znamenalo: "Ustup ze své pravdy a svět ocení tvou velkorysost". Svět nic neocenil a já už jsem příště nechtěla být ta lepší a trvala jsem na svém názoru. Tady asi žádné polepšování nenastane...
O směrech svého polepšování se/si budu přemýšlet o Silvestru - doufám, že mi z toho nebude na Nový rok zas tak blbě jako vloni... A určitě zase slíbím, co jsem již dávno slíbila...
Tak tedy - hodně zdaru v polepšování přeje Vaše EVA. Never give up!
