O koronavirovém čase

Dnes kdekdo hodnotí, jak trávil čas, co dělal, jak žil v době, kdy nám koronavirus promazal naše roky předem zaplněné diáře a věnoval nám kousek jiného života. Nebyl to marný a ztracený čas a díky za něj.

Byl to čas, který zdánlivě ubíhal pomaleji, než normálně. Relativně.

Byl to čas, kdy mnozí z nás starších zjistili, že mají hodné a starostlivé děti, které jen normálně nemají čas. Vzpomínkami na jejich telefonáty se mnozí z nás budou dojímat ještě dlouho v tom čase normálním.

Byl to čas, kdy mnozí z nás zjistili, že mají doma spoustu krásných knížek, jen prostě na ně normálně nemají čas.

Byl to čas, kdy přátelé nespěchali při vzájemných telefonátech jako normálně a konečně jste si s nimi mohli popovídat o normálních věcech.

Byl to čas, kdy mnozí z nás při vyklízení skříní a šuplíků objevili věci, které léta hledali. Shledání byla radostná a někdy dojemná.

Byl to čas, kdy mnozí z nás zjistili, že ještě umí vařit a že jejich jídlo je stejně dobré, jako když vařili před léty, kdy restaurace nestály za nic.

Byl to čas, kdy si většina z nás v klidu dopřávala dobrého jídla a pití, aby podpořila imunitní systém svého organismu. I obava, že časem třeba nebude, sehrála svou roli v tom, že tato většina po otevření obchodů sháněla o číslo větší džíny.

Byl to čas procházek v samotě, které umožnily protřídit halabala naskládané myšlenky v našich hlavách a poznamenat dobré nápady, které normálně zaniknou.

Byl to zpomalený čas, který nám umožnil proškrtat seznam nevyřízených věcí a plánů, na které normálně nezbývá čas ani síla.

Byl to čas v pohodlí našich domovů, kde jsme najednou začali používat "hračky", na které normálně není čas.

Byl to čas, který nás posune dál a budeme na něj vzpomínat v dobrém. Přinesl nám následná dojemná setkání s lidmi, které jsme týdny mohli obejmout a políbit jen na dálku.

Je to zkušenost, která nám umožní radovat se z první cesty do práce, do kina či divadla, na nákup nebo jen tak do ulic, které jsou zase plné lidí a nedeprimují svou prázdnotou.

Zkušenost, která nám bude připomínat, že nic není v životě věčné a je škoda ten úplně normální čas promarnit a proflákat. Každá minuta života má svou hodnotu i v době, kdy se nedaří.

 

Autor: Eva Klokočníková | sobota 6.6.2020 8:16 | karma článku: 11,23 | přečteno: 312x
  • Další články autora

Eva Klokočníková

Tancuj, Mariane

6.2.2024 v 15:30 | Karma: 11,56

Eva Klokočníková

Zpověď páně ministra

11.1.2024 v 10:15 | Karma: 17,42