Zkřížené nohy dle porozumění řeči těla znamenají nesouhlas, obranný postoj či poddajnost. Dle mého názoru však znamenají spíše signál neodkladné potřeby najít záchod - pokud tedy právě nejsme uprostřed lesa...
Je necelých 6 hodin ráno, hlavní město Praha, Hlavní nádraží. Do odjezdu mého rychlíku zbývá dostatek času, zamířím tedy na toaletu. V ruce mám připravenou dvacetikorunu, však již vím, že čurání na pražském Hlavním nádraží je jedním z nejdražších v naší republice. Před toaletou stojí žena s asi pětiletým dítětem, které zkříženýma nohama a hlasitým pláčem vyjadřuje svoji akutní potřebu. Jeho matka však nemá v peněžence žádné drobné a služba, která by jí stokorunu rozměnila, na WC zatím není, roleta okénka je stažená. Drobné za stovku sice nemám, ale našla jsem v peněžence ještě jednu dvacku a maminka dítěte mi vděčně děkuje. Naštěstí na ni na záchod prošli turniketem oba...
Pokud nemáte potřebné drobné, nebo nemáte vůbec žádné peníze nebo platební kartu, na nádraží se prostě nevyčuráte. Taková samozřejmá věc, řeklo by se. Hlavní město, hlavní nádraží, jedna z hlavních lidských potřeb. Však - cestující to mohou vydržet do vlaku a ostatní tam nemají co dělat.
Chodím teď s vnučkou po pražských dětských hřištích, která jsou dnes na velmi dobré úrovni se spoustou skluzavek, houpaček a prolejzaček. Na většině z nich však chybějí záchody. Děti, pokud nemají ještě plenky, čurají a kakají, kde je napadne (v letošním suchu to ani příroda nesplachuje), jejich doprovod to ale musí vydržet. Dítě si chce ještě hrát, tak dáme nohy křížem a snažíme se vydržet. Nebo si můžeme dát preventivně plenku, případně celé odpoledne nic nepít.
Mít možnost vykonat přirozenou lidskou potřebu považuji za zcela zásadní a měla by být dostupná všem lidem. Je jedno, jestli se jedná o profesora univerzity, bezdomovce, turistu. Tyhle lidské potřeby mají všichni stejné a měli by mít možnost je důstojně vykonat.
Přemýšlím, co jsme to za společnost, která při vší té technice, kterou jsme dokázali vymyslet, a možnostech, které dnes máme, nedokáže lidem zajistit takovou zásadní věc. Mám pocit, že se nám jednou další generace budou smát a kroutit nad námi hlavou, co jsme to byli za primitivy.
Takové politické téma, které by slíbilo lidem dostatek čistých záchodů tam, kde jsou potřeba, by muselo přilákat spousty voličů. Volební heslo: "STOP nohám křížem!" by přece muselo zabrat. A ke kanálům mají naši politici občas velmi blízko!
Vymýšlíme chytré lavičky, na kterých můžeme surfovat po internetu nebo dobíjet mobil, ale nevymyslíme něco, co by vyřešilo tento problém. Jedna taková chytrá lavička je u nás v nedalekém parku. Tuhle šel kolem pes, zvedl nožičku a počural ji. Stála jsem nedaleko, měla jsem nohy křížem a trochu jsem záviděla...
