Německá policie diskriminuje Romy

Autobus do Londýna odjížděl z Prahy s malým zpožděním. Do autobusu nastupovala početná skupina romských občanů, kteří nákladali do zavazadlového prostoru objemná zavazadla. Je začátek července roku 2009...

Romové cestující stejným autobusem jako já mne prvotně zaujali hlavně tím, jak byli téměř všichni neuvěřitelně otylí. Přepadávající břicha přes pásky u kalhot se nedala přehlédnout ani pod volnějšími halenami.  Možná je pravda, že Romové v Čechách žijí někdy velmi chudě, sociální dávky nestačí naživit všechny hladové dětské krky. V případě této rodiny  tomu tak nebylo - vypasená těla svědčila o jejich jistě slušné životní úrovni. Proč cestovali do Londýna s tak objemnými zavazadly jsem se mohla jenom domýšlet, zeptat jsem se netroufla.

Mezinárodní spoj firmy Eurolines jede po dálnici velice svižně, na hraničním přechodu Rozvadov je za chvilku. Tak ještě rychle malé občerstvení u McDonalda a hurá přes hranice do Německa.

Kousek za hranicemi nás předjíždí vozidlo Bundespolizei a náš autobus odvádí ze silnice na nedaleké parkoviště.

"Bundespolizei, hraniční kontrola, připravte si prosím cestovní doklady," hlásí uniformovaný policista.

Sahám po kabelce a říkám si, že jsou to nějaké divné "volné" hranice uvnitř EU, když nás pokaždé stejně kontrolují. Policie prochází autobusem, kontroluje doklady, některé si odnáší do auta - zřejmě k porovnání s daty uloženými v počítači. Někteří ze skupinky "dobře vypadajících" Romů však žádný cestovní doklad nemají. Hledají po kufrech, taškách, spolucestující zuří kvůli zpoždění, doklady se ale jaksi nikde nenašly, kdo by to řekl...

Romští cestující opouštějí autobus i se svými zavazadly, ten konečně zavírá dveře a odjíždí směrem na Norimberk. Cestující, kteří mají vše potřebné pro překročení hranice v pořádku, si konečně oddechnou, cesta může po téměř hodinovém zdržení pokračovat.

Jen ve tvářích Romů, kteří byli nuceni opustit autobus a zůstali stát na parkovišti, lze vyčíst vztek, zklamání, vzrůstající agresivitu a nepřehlédnutelný výraz pocitu diskriminace a šikany -  a to dokonce i v Německu.. 

Autor: Eva Klokočníková | čtvrtek 16.7.2009 9:09 | karma článku: 37,39 | přečteno: 3376x
  • Další články autora

Eva Klokočníková

Tancuj, Mariane

6.2.2024 v 15:30 | Karma: 11,56

Eva Klokočníková

Zpověď páně ministra

11.1.2024 v 10:15 | Karma: 17,42