Když se v lednu začaly objevovat první reportáže z Číny, ukazující na nevyhovující hygienické podmínky, v jakých lidé v Číně žijí, napsala jsem si na lísteček seznam hygienicky nevyhovujících skutečností v zemi uprostřed Evropy:
1. Problém zcela zásadní: nedostatek veřejných WC, které by byly použitelné a dostupné všem, kteří na WC potřebují. Jedná se o nutnou lidskou potřebu, která ani v 3. tisíciletí nebyla vyřešena. Mít kam jít na záchod, když nejsme doma! Mít si kde umýt ruce! Myslím teď třeba na městské parky, dětská hřiště, různá sportoviště, historické památky. Nápoje se na ulici běžně prodávají, ale kam je pak odložit?
A nebo zdravotnická zařízení: také možná znáte ten příběh, kdy jste hledali WC na poliklinice, bohužel bylo na všech dveřích napsáno, že klíč je k dispozici u vašeho ošetřujícího lékaře. Váš ošetřující lékař však má na dveřích pro změnu napsáno: "Prosíme neklepat, sestra vychází". Pokud jdete ke svému ošetřujícímu lékaři s průjmem a před vámi vešel do ordinace složitý případ a hodinu ještě nikdo nevyšel, tak to máte blbý!
2. Úklid psích exkrementů - kolik už o tom bylo řečeno a napsáno, pořád je to stejné. Snad jen světová pandemie naší ulici trochu pomohla. Nebo je to tím, že pejskaři kamsi odjeli?
3. Nepořádek kolem kontejnerů na tříděný odpad, kde jsou odkládány nepotřebné věci, které není kam vytřídit. Chodíme kolem toho všichni, nikoho zatím nenapadlo, že by to vyřešil jeden trvalý kontejner na objemnější odpad, který by se prostě jednou za čas vyvezl.
4. Hygienické podmínky v hromadných dopravních prostředcích - už nikdy nechci, aby na mě v metru nebo tramvaji kašlali nemocní cestující. Ať jsou doma, nebo pokud musí cestovat, ať si vezmou roušku. Tak pěkně nás to Covid naučil. Už nechci, aby v tramvajích bydleli bezdomovci. Je mi jich líto, ale jsou pro ostatní hygienicky nebezpeční. Už nechci, aby dětičky matlaly zmrzliny a hořčice s párků v rohlíků po madlech a sedačkách. Budeme už dodržovat, že v MHD se nejí a nepije?
5. Už nehci, abych si musela v obchodech ukládat potraviny do košíků, které léta nikdo nemyl, natož vydezinfikoval. Už nechci, aby se obézní děti, které se nevejdou do sedaček ve vozíkách v supermarketech, povalovaly se svými špinavými botičkami přímo v košíku vedle nakoupeného zboží. Viděla jsem to na začátku naší koronavirové krize v Kauflandu v Podbabě. Možná byl chlapeček dementní? Nebo líný? A taky nechci, aby spoluobčané sahali rukama na pečivo, které si pak neodnesou.
6. Chci, abych si před zakoupením jídla ve fast foodu, měla kde umýt ruce.
7. Přeji si, aby se lékaři vrátili k používání bílého oblečení, které lze vyvařit a vyžehlit horkou žehličkou. Běžně se v době před Covidem ordinovalo v džínách a ve svetru.
8. Už nechi, aby se mi v lékárně lepili na záda nemocní, čekající ve frontě. Odstup by měl být samozřejmostí i v době po Covidu. A v lékárně by měla být možnost si vydezinfikovat ruce. Vždycky.
9. Už nechci používat špinavý bankomat, jehož klávesnici přede mnou použily tisíce lidí a nikdo ji nevyčistil, natož vydezinfikoval.
10. Možná vás napadne desátý bod, nebo ještě dalších deset. Doplňte si je za domácí úkol.
A přemýšlejte prosím o tom, že ten normál, ke kterému se chceme co nejrychleji vrátit, byl standard pro člověka hygienicky nebezpečný. Děkuji a přeji hodně zdraví!
