"Můj" prezident Karel Kryl

"Milý Karle, moc mi chybíš, chybí mi Tvé písničky, Tvůj názor, chybíš mi Ty... Potřebuju Tě tady, Karle... Slyšíš mě? Bratříčku... " "Nechej ho spát,  ať neví o ničem, nechej ho spát na prsou s čedičem, dlouho byl nezvěstný neznámý pocestný, nechej ho spát..."

Již více než deset let mi chybí na naší politické scéně názor Karla Kryla. Jeho názor ovlivňoval názor můj. Zemřel mlád, necelých 50 let. Jeho písně i verše mě provázely životem od dětství.

Dodnes si pamatuji, jak jsme hltali každé slovo z nekvalitních a poškozených nahrávek písní, které se nedaly nikde koupit. Šířily se mezi lidmi přepisováním z pásku na pásek a přehrávaly na cívkových magnetofonech. Stá kopie už byla téměř neposlouchatelná, ale pořád nesmírně cenná. Naše jediná deska, kterou jsme měli od Karla Kryla doma,  byl "Bratříček".  Při poslechu té desky mrazilo. A já se přiznávám, že jsem Karla velmi milovala. Byl to jediný mužský v mém životě, kterého jsem milovala, ač jsem vůbec nevěděla, jak fyzicky vypadá. Vzpomínám, jak jsem rok před sametovou revolucí, stála v Mnichově v Anglické zahradě u vchodu do redakce Svobodné Evropy a čekala, jestli  Karla neuvidím. Nedočkala bych se, protože Karel byl v mých představách úplně jiný, než vypadal ve skutečnosti. Možná kolem mě přešel a já jsem ho nepoznala. A pak jsem po roce 1989 sledovala z blízka další osudy mé lásky, mé hvězdy, mého velikána... Jeho smrt byla pro mě šokem a já od té doby stále hledám jeho názor a chybí mi. Chodívám za ním občas na břevnovský hřbitov a v myšlenkách s ním dělám soukromý rozhovor. V tichosti a klídku hřbitůvku se tak naše myšlenky prolínají... 

"Karle, představ si, že naše republika už nemá žádné hranice. Vypravíš-li se na jakoukoliv stranu, nikdo Tě nezastaví... Ne, nezpívej mi  "Bratříčka", ty vrátka už  fakt zůstanou otevřený..."

"Karle, zas budem za pár dní volit prezidenta. Místo Klause má prý být nějaký Čechoameričan, ten by se Ti asi zamlouval, viď? Je to emigrant... Hlavně ne Klaus, toho jsi rád neměl... Ale víš, Američan a vrchní velitel české armády? Nepřijde Ti to divné?  Aha, vojska a války - to Ty jsi vždycky odsuzoval..."

"Karle, Amíci nám chtějí na Brdech postavit radar. Prý nás bude všechny chránit. " "A naše domovy nechť jsou vám domovem..."." Ne, Karle, tak to prý není, Američani přece nejsou jako Rusové..."

"Karle, máme tady dvě krásný postavičky - Paroub a Topol - něco jako Pat a Mat. Copak bys o nich složil za pieseňku?"

"Karle, pořád se berou úplatky. V tom se nic nezměnilo..." " Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti kteří kradli po léte, dnes dvojnásobně kradou..." 

" A politický život u nás je Karle i po tolika letech od revoluce pořád o stejném problému - který z Václavů je I a který je II. "

"Ach lásko, co se s námi stalo? Vždyť blbství zívající nám véčka prstů vzalo, i světlá světla svící - a správci staronoví dál v kalné vodě loví: zvuk mincí mezi slovy... Co říci...?"