"V ZOO se prý chystá po letošním plodném roce u goril další senzace. Vzhledem k tomu, že mladý P. používat prezervativ neumí, dá se předpokládat, že jeho otec také ne..." Není dne, aby se někdo nestrefoval do našich politiků. Národ se baví, rozesílá si esemesky, veselé fotografie mailem. Málokdo ať z prava, zleva nebo středu politické scény je humoru ušetřen.
A záleží na "velikosti" politika, jestli se sám dokáže vtípkům zasmát, což národ vždy ocení, nebo reaguje podrážděně, píše odmítavé dopisy, vyjádření. Malý český politik se diví, proč zrovna on je terčem posměchu (aby ne, když vtipálkům nahrává na smeč). Brání se, komentuje, vysvětluje. Velkorysý politik počítá s tím, že mu jen tak bez povšimnutí neprojde vůbec nic, že mu budou v patách fotografové, novináři a národ se tak dozví i o tom, jaké používá boxerky, (někdy to medializují i jejich vlastní partnerky), nebo jakou barvu toaletního papíru kupuje.
Mám ráda náš lidový humor. Byly doby, kdy nás politické vtipy držely při životě a národ si je předával tichou poštou od Aše až po východní Slovensko (tam ve slovenčině). Kolik vtipů kolovalo o Husákovi, Štrougalovi a největší mediální hvězdě všech dob Milouši Jakešovi. Škoda, že tehdy nebyly mobily a E-mail. Kolik vtipů koluje o nejvlivnějším politikovi dnešní doby "mladém" Bushovi.
Je to osud všech, kteří jsou mediálně známí, nemusí se jednat jen o politiky. Miláčci národa jsou na tom lépe, méně oblíbení politici pak sklízejí, co zaseli. Než se člověk stane politikem, měl by si vyzkoušet sám na sobě, jestli mu nechybí smysl pro humor. Pokud ano, ať raději do politiky neleze.
A na závěr citát: Někteří se domnívají, že když člověk vytrvá, posílí ho to; někdy je však důkazem síly to, že nechá věci plavat. (Sylva Robinsonová)
