A taky asi týden po smrti Leonida Iljiče v rádiu pouštěli jenom takové to příšerné smutečné vrzání. To bylo na zbláznění.

pokud vím byly vyhlášeny tři dny státního smutku....

Na ten pohřeb si pamatuji, museli jsme se na něj povinně dívat: kádrovák svolal všechny zaměstnance do zasedačky, kde byla barevná televize, pronesl smuteční řeč a zapnul televizi, kde byl vysílán přímý přenos z pohřbu. To žuchnutí rakve vyvolalo ne tvářích některých z nás udivený úsměv (když dávali reprízu, už to vystřihli) a pak jsme byli kádrovákem na to šklebení dotazováni. Jo, jo, za bolševika i úsměv mohl být příčinou kádrové kaňky!

Skoro nudné čtení. to život, smrt a pohřeb JFK bylo něco jiného. Prostě Amerika.

...he...??,

Důchodce, pejskař, domácí kutil , zahradník - a vůl jak anděl:Kdyby blbost zvonila-nepotřebujete budík! Brežněv byl loutka,stejně jako Gottwald; Kennedy nebo  Horthy.

troubo

Tři anekdoty

První (narážela na to, že tehdy volili do funkcí staré nemocné muže, kteří brzy umřeli):

Jaké jsou tři nejslavnější televizní seriály všech dob? Odpověď: Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem a Slavné pohřby na Rudém náměstí.

Druhá (narážela na totéž):

Umře Andropov a přijde na Onen svět. Setká se tam s Brežněvem, který ho pozve k sobě. Andropov pozvání přijme, Brežněv postaví vodu na kafe a na stůl připravuje tři hrníčky. Andropov se podiví, proč tř,l když tam jsou jenom dva. Brežněv řekne: "Než se ta voda začne vařit, tak už tu bude i Černěnko."

Třetí (nenarážela na špatná zdravotní stav nově zvolených generálních tajemníků: Kdo je to Gorbačov? Geniální opravář a reformátor Brežněva, Andropova, Černěnka a ostatních volů.

Taky se říkalo, že Černěnko byl zvolen proto, že bez hůlky ujde nejdále ze všech členů ÚV.

Mi tahle šou v televizi utekla, ale mluvilo se o tom snad měsíc.

Též si to pamatuji.

Byly tam dva faktory. V jednom se ukázala organizace pohřbu jako skvělá, v jednom jako komická.

Komické bylo to, jak jim ta rakev vypadla. tam měli být na dávání do hrobu čtyři důstojníci a nikoli jenom dva. Jedním lanem byla rakev podložena v nohou, jedním v hlavě, každé lano mělo jeden konec po pravé ruce nebožtíka a druhé po levé. 2 x 2 = 4. Prostě kdyby každý měl jeden konec lana, tak by tam rakev mohli vkládat postupným ručkováním. ALe ručkovat nelze, když má člověk dvě ruce a dva konce lana.

Skvělá byla ta orchestrální úprava Chopinova Smutečního pochodu, jakož i orchestrální provedení. Jak úpravce, tak i kapela to zvládli na výbornou.

Taky si to pamatuji, žuchnul tam parádně. Vím, že zrušili všechna divadelní představení, nehrála kina a národ, který Brežněv znásilnil, si se zadostiučiněním oddechl, že jeden zmetek už nebude otravovat vzduch. 

Pak to nabralo rychlej spád - Černěnko, Andropov - hynuli poměrně rychle až se objevil cucák Gorbačov, který první pochopil, že USA není možné uzbrojit a tak to vzdal.

Ten Andropov byl poměrně mlady a náhle zemřel. Šuškalo se, že to byl atentát. Dnes už by se o tom mohlo mluvit nahlas, ale si to nikoho nezajímá.

Zatímco u nás lidé zůstávali stát na ulicích měst, když zazněla siréna, odkládali tašky na zem, aby mohli důstojně postát a uctít ............