Karma. A dík

Karma

Pěkné čtení. Stejné peripetie jsem zažil při své první cestě na Západ, jen mi naštěstí odpadl problém s devízovým příslibem, protože jsme jeli k sestře manželky a já jsem jel takzvaně "na výjimku".

Čtení zajímavé a dobrépřipomenutí  dřívějších dob, alepřipomíná mi to bývalou krasavici, která se nemůže srovnat s tím, žezestárla.  

Západní mocnostipředhodili ČSR Německu, aby zachovaly v Evropě mír. Když to nevyšlo,dohodly se na průběhu války – ve kterých zemích bude bojovat západ a ve kterýchCCCP. Po vítězství zůstávají osvobozené země jako zájmová teritoria té které vítěznéarmády. Tak fungují konce válek od nepaměti.  ČSR tím pádem připadla bývalému CCCP a stalase jeho kolonií, aniž se to tak prezentovalo.

Jen na okraj. Kolik bylotenkrát tatínků, kteří mohli po maturitě v ČSR obědvat s dcerunkou v Paříži.Domnívám se, že méně než dnes.

Proč musíte kazit hezky napsanou vzpomínku takovým komunistickým výblitkem? Domnívám se, že... najděte statistiku, vyhledejte třeba jízdní řády a budeme to vědět přesně.

A i kdyby to bylo za první republiky méně, je to jenom známka toho, že lidi jsou v současnosti docela bohatí a kazí to tady jenom závist neschopných.