Někteří hrdinové umírají dvakrát (Emil Zátopek, legenda bez charakteru)
Svoje dětství v hrůzostrašných padesátých létech jsem hrůzostrašně nevnímal. Nosili jsme pionýrský šátky, to jo, to přiznávám. K tomu pionýrské opasky s karabinkami a snad vinou tehdy nedávno skončené války a určitě i propagandy, našli jsme si nové hrdiny. Našim vzorem byli, ať se to dnes líbí nebo ne, vítězové nad německými fašisty. To byli ti, co jejich přilby či beranice zdobily rudé hvězdy. Zlaté hvězdě zase fandily holky, a to byla ta, kterou měla na čele jedna filmová princezna. Utržený a nasliněný okvětní lístek na čelíčku našich uličnic chvilku i držel a podobnost se zlatou hvězdou pohádkové princezny, podepřená dětskou fantazií, byla skoro dokonalá. Dětství je krásná doba. Čas šel dál a o další hrdiny nebyla nouze. Ti se tlačili v pomyslné frontě, aby se mohli stát našimi vzory. Tak jen namátkou.
Když jsme závodili (koloběžky, tříkolky), všechny naše „stroje“ měli číslo jedna. To totiž patřilo fenomenálnímu jezdci Čížkovi, co tehdy v motokrosových závodech na Jawě všechno vyhrával. Když se jely v nedaleké Šárce, byla to událost. Naše pouliční smečka sedávala poblíž Šáreckého potoka, kde průjezdy vodou neměly v atraktivitě konkurenci. Po skončení nás ještě čekal boj o nespočet malých praporků, co vyznačovaly trať.
Hanzelka a Zikmund, nepřehlédnutelný vzor pro výpravy za hranice našeho známého světa, a z počátku třeba jen o pár ulic dál.
Při závodění v běhu jsme byli všichni Zátopkové a pro tento titul jsme se dokázali i pohádat.
Že si člověk některé svoje dětské idoly nese pod kůží, jsem si uvědomil, když jsem se nedávno zamračil nad článkem, že náš fenomenální běžecký vzor byl bez charakteru. Ředitel Muzea pamětí 20. století, dokořán otevřel skříň se Zátopkovými kostlivci a svoji vědeckou práci, snad pro lepší čtenost, trochu okořenil dnes oblíbeným, „všechno bylo špatně“. Proč mi to připadá cinknutý? Autor je určitě odborník na „bejvávalo“, ale mně tam, jako pamětníkovi, chybí kontext doby. Každá časová etapa má svoji atmosféru a empatickému historikovi, věřím, neproteče mezi prsty. Schopnost vcítění žádná škola nevyučuje, to buď od Pána Boha máme, nebo ne. Zvykáme si, doba zhrubla, bulvarizace je na pochodu.
Vzpomínám, jak se zpěvačka Helena Vondráčková rozčílila, že se jí bulvární investigativci přehrabují v popelnici. Někomu se nad tím zvednul žaludek, některé možná napadla zvědavost, co tam asi našli. No, co asi, koukněte se do té své.
Každý máme svou popelnici, ale obsah těch celebritních holt láká. Pomalu si zvykáme, a přehrabování v odpadcích jako zdroj informací, se možná začne vyučovat na příslušných fakultách. Někteří šťouralové pochopili, že nejvýživnější jsou pod víky těch, co už mezi námi nejsou. Optika mladých historiků, jak to tehdy bylo a jaký kdo byl, je až udivující, že i my, pamětníci, koukáme se spadlou bradou. Pole mají neorané. Vzpomínám třeba na zpěváka Karla Černocha. Ten, aby mohl dál vystupovat, musel za normalizace do kamery říci, že v době Pražského jara byl pomýlený. Jo, trochu jsme se na něj za to mračili, ale časem jsme odpustili a snad i proto, že mezi řádky zpěvákova pokoření tiše zaznělo to známé středověkého hvězdáře, „a přece se točí“.
Protože si zvykám, nahlédnutí pod víko popelnice při úmrtí Karla Gotta jsem přešel s úsměvem. Snad jen jednou mi na chápající přikývnutí chyběla síla. To bylo při defilé kostlivců paní Vlasty Chramostové. Ta byla mým velkým vzorem a nadějí v době normalizace. Smutně přiznávám, že na rozdíl od Zátopka, pro mě zemřela dvakrát.
Zdeněk Kloboučník
Pohádkářky a pohádkáři
Já na pohádky nekoukám, ale moje žena je má ráda. Nemám s tím problém už proto, že proti gustu žádnej dišputát.
Zdeněk Kloboučník
„Ale dědo, kurva se neříká,...
...máš tu vnučky tak se ovládej, co z těch holek potom má vyrůst“, opře se do mě manželka pro moje prostořeké zaklení. Do nastalého ticha se po špičkách ozve odvážnější z potomků.
Zdeněk Kloboučník
I moje generace měla svoje důchodce
Žádná trága, bylo to normálka, tak proč je to dnes trochu jinak? Já si fakt nevzpomínám, že my, co jsme tehdy chodili hákovat, nadávali na ty, co měli odhákováno a užívali si důchod.
Zdeněk Kloboučník
Cikáni a gádžové
Nedávno na Interview TV24 byl hostem pan Patrik Banga. Bezesporu člověk s velkým renomé. V jednom mě ale překvapil, když na konstatování redaktora, že většinová společnost spíš straní Ukrajincům snad proto, že oni pracují?
Zdeněk Kloboučník
Pan prezident
Pan prezident se chová opatrně a diplomaticky. Tady připusťme, že asi musí, chce-li být hlavou nás všech. Přesto se někomu může zdát, že je to chvílemi jak u chytrý Horákyně, co dokázala bejt nahá i voblečená.
Další články autora |
Putinův fotbalista. Čech strhává vlajky Ukrajiny a šíří propagandu. Je za hrdinu
Premium Příběh Jaroslava Dolejše je ukázkou, jak funguje ruská propaganda a jak se z amatérského sportovce...
Obyčejně nikoho nepodporuji, ale teď musím, řekl Schwarzenegger k volbám
Herec a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger oznámil, že v prezidentských volbách v USA...
V Rakousku bojují o život dva Češi. Jeli na střeše metra, srazil je nadchod
V rakouské nemocnici bojují o život dva Češi, kteří se v úterý ve Vídni vážně zranili při jízdě na...
Astronomická pokuta. Rusko žádá po Googlu už 2,1 kvintiliardy dolarů
Rusko požaduje po americké společnosti Google uhrazení rekordní pokuty v souvislosti s blokací...
Mlátící komando na Václaváku. Hledá se mladičký esenbák ze slavné fotky
Seriál Klidně by spolu mohli chodit, ale každý se postavil na opačnou stranu barikády. Slavný snímek...
U Litvínova hořela skládka s pneu a pražci, požár je lokalizovaný. Hasil i vrtulník
Hasičům se v sobotu krátce před 21:00 podařilo lokalizovat požár na skládce Celio u Litvínova, kde...
Do Valencie dorazilo o víkendu sto tisíc dobrovolníků. Pomáhají po záplavách
Na sto tisíc dobrovolníků se v sobotu shromáždilo v areálu muzea umění a věd ve španělské Valencii,...
V Moldavsku vyberou nového prezidenta, kandidátem je i tvář proruské strany
Obyvatelé Moldavska v neděli ve druhém kole prezidentských voleb rozhodnou o příští hlavě státu....
Od velrybích kostí k hedvábí. Patent na první podprsenku slaví již 110 let
Ke vzniku podprsenky vedly v počátcích důvody ryze praktické a zdravotní. Když si před 110 lety, 3....
Prodej rodinného domu, 200 m2, Dvořiště - Chroustov
Chroustov - Dvořiště, okres Nymburk
3 799 000 Kč