Kdož sů Boží bojovníci a zákoóna jeého

Tak začíná husitský chorál, ke kterému se stále hlásíme. Zněl za totáče, když se nesla zástava s rudou hvězdou, zní dál i dnes s křesťanskými symboly. Zdá se, že husitství máme v genech a stále nás spojuje.

Jasně, jako Středoevropané máme hodně naředěnou krev okolím, ale naší slovanskou náturu, která se mimo jiné vyznačuje malou úctou k autoritám, tu z nás zatím nikdo nedostal. Přeloženo do češtiny - „Vy si jako myslíte, když si na palici nasadíte korunu a kolem krku přehodíte těžký konšelský řetězy, že se z toho poděláme.“

Ani silný germánský vliv tuto neúctu v nás nedokázal rozředit. A já jsem rád. Když vidím, jak se Němci dokáží, na befel shora, seřadit do latě, ten rozdíl je markantní. Stačí se ohlédnout několik desetiletí zpět na druhou a před tím na Velkou válku. Když císař nebo fírer zavelí, musí se poslechnout. A třeba i do konce dnů. A zdá se, že je to tu znovu. Je fajn, že Merkelové „mašíre marš“ modifikované na „My to zvládneme“, by těžko u nás uspělo.

V sobotu, když bude počasí přát, zaplní se Letná. Já jsem pro, protože hlas lidu, hlas Boží. Z kazatelny, pardon, z pódia, když už jsem v úvodu zavadil o husity, promluví novodobý Želivský a bude říkat přesně to, co poutníci chtějí slyšet. Je to ale nevděčná role, jak nám říká učebnice dějepisu. Tehdejšího husitského radikála dějiny sice odsoudily, ale dál má na svojí nehynoucí slávu stanici metra a dlouhou ulici spojující Vinohrady se Žižkovem. Vzpomeňme. Tahle nula v mnišské kutaně přivandrovala do Prahy odněkud z hlubokých hvozdů, chvilku se rozhlížela, a pak začalo peklo. Je to naše historie, my se možná poučili ale s rebelskými geny v nás, nikdo nic neudělá.

Já mám Letnou z ruky, ale fandím jí. Je to důkaz, že svoboda slova, stále platí. Nakonec o nic nepřijdu. Nepochybuji o tom, že nám naše televize vše hezky ukáže. V barvě i s barvitým komentářem. Jen bych se přimlouval, aby příští den v neděli oslava třicátého výročí proběhla jinak, smířlivěji.

Jsem přesvědčený o tom, že když tentokrát přijdeme na Václavské náměstí bez sudlic a cepů, oslava třicetileté výročí bude důstojnější. Myslím, že si to zaslouží.