Hele, na Taliány nenadávej

     ...ty jsou jediný, kdo může ještě Evropu probudit,“ povídá mi soused mudrlant.      „Co to říkáš, dyť páchají sebevraždu v přímým přenosu,“ tvrdě nesouhlasím a dodám, že když to tak pozoruju, zdá se mi, že jsou padlí na makovici.

     Soused ale vrtí hlavou.      

     „Tak to prr, Makaróni byli vždycky vyčůraný. Podívej na první i druhou válku. Voni mají na to, kam se přifařit, vytříbenej čuch. Migrace je obrovskej kšeft, kterej voni platí jen bordelem v ulicích, jinak to financujeme my všichni díky kormidelníkům v Bruselu. A z tý obrovský hromady peněz tam má profit leckdo.  Od převaděčskejch mafií, neziskovek až po majitele zapadlýho hotýlku, kterej se raduje, že tahle sezóna hned tak neskončí. A taky vem v úvahu, že jejich státní kasa není zrovna ve zvláštní formě. Vypadá to, že je Brusel přes centrální banku drží pořádně pod krkem. Úplně stejně jako Řeky, ty musejí bejt taky hodný.“

     „A v čem je tedy ta tebou avízovaná spása pro Evropu přicházející z Itálie,“ zeptám se netrpělivě.

     „No přeci názorným příkladem kam až to může dojít. Už nejen vobyčejný Italové, to jsou ty, co z toho nic nemají, začínají bejt pořádně nasraný, ale znervózněly i elity. Vidí, že bruselský božstvo nenachází řešení a že jí nakonec v tom možná i nechá. Žabožrouti od nich nikoho nechtějí, Rakušáci posílají do Brenneru tanky a V4 řekla jasný NE. Proto říkám, nekecejme do toho, nechme to gradovat, čím hůř tím líp, jinak se to nepohne. Až tenhle přetopenej kotel bouchne, možná se bruselským konšelům rozsvítí. Zatím si eště na filantropy můžou hrát, ale dochází jim kozí dech, ta tendence je patrná.“

     Soused je tak trochu mistr světa. Hovory s ním moc nemiluju, protože často vycházející z premisy „já jsem chytrej, ty seš blbej“, ale tentokrát než se zvednu k odchodu, na jeho slova kývnu. On mě ale přibrzdí.

     „Mám kámoše, kterej v osmašedesátým utek do Jihoafrický republiky. Pozdějc, když to tam Mandela chytil za pačesy, vzal znovu kramle, tentokrát do Austrálie. A víš co mi řek. Že my Evropani jsme úplně blbí, když si myslíme, že průměrnej Afričan dokáže ráno v půl šestý vstát a vod sedmi do čtyř hákovat.

     Jó, hochu, hákovat na ně budeme my a patří nám to, protože jak je známo, blbost je drahá.“ Přikyvuju a odcházím, ale on se sune za mnou a ještě v otevřené brance rozčíleně mává rukou a skoro křičí.

     „A víš, kdy jsem nad těmi impotenty z bruselskýho Olympu zlámal hůl. Ve chvíli, kdy vobjevili Ameriku a řekli, že export naší demokracie do muslimských zemí byla chyba. Tak jó, ale proč nám dál tvrdí, že import Alláhovejch následovníků nás obohatí. No, nenakopal bys je.“