Hezke, ale ja to mela presne naopak, deda byl jako pan řídící Lébl a protoze jsme meli udajne nadbytecne metry, tak nam nasadili rodinu dustojnika, ktery delal same naschvaly, mely jsme exkrementy na klikach, otraveneho psa a dalsi kazdodenni prijemnosti

Ale hezky jste to naspal a karmu zaslouzite

Já byl Smíchovák, naše parketa byla po výšlapu Nerudovkou hned před hradní bránou. Asi jsem vítal všechny lido-demo spřátelené soudruhy, ale jediný, na kterého si dodnes vzpomínám, byl Fidel. Zarostlý somrák vzpřímeně stojící v otevřeném autě jediný vzbudil naše sympatie a upřímné hulákání "Nazdáááááár!".

Velice zajímavá vzpomínka, byla to fakt divná doba.