Jako každým rokem silničáři sněhem, dopraváci v Brně jsou pravidelně v září zaskočeni studenty. V universitním městě se počet pasažérů oproti létu zvýší přibližně na trojnásobek. V MHD nastává kolaps.
Aby toho nebylo dost, silničáři si vyčíhnou trasu, kde jezdí studentů nejvíc, a oblíbenou silnici rozvrtají. Doprostřed ulice po celé její délce umístí "těžkotonážní" stroje, postávají, pokuřují a debatují. Kolem 15 hodiny stroje opustí. V Brně je to tradičně ulice Kotlářská a trolejbus č. 25, který jako jediný míří přes město do největšího kampusu Masarykovy university v Bohunicích.
Zastávka připomíná ragbyový zápas. Slabší jedinci zůstávají na střídačce, dokud neodchytí některý zbloudilý, neplánovaný spoj.
Napadá mě, proč se ve skutečnosti MHD označuje jako „hromadná“. Prostředky na jedné štrece se přepravují zásadně pohromadě, tj. v kusech dva až tři těsně za sebou. A pak dlouho nic. Zřejmě se na silnici samy bojí.
Uvnitř trolejbusu je radost pobývat.
Puberťáci se beztrestně lepí na své i cizí protějšky, pohlaví volitelné. Končetiny čouhající z oken si mohou pohladit bagr nebo osahat parní válec. Trolejbus se pohybuje přískoky, takže lze využít klidové fáze k libovolným aktivitám.
Úctyhodné šediny mlátí kolem sebe holí ve snaze probojovat se k sedadlu, z něhož shazují všechny věkové kategorie včetně vrstevníků, mlátíce o stůl výčtem chorob.
Pracující lid středního věku je v nevýhodě. Není tak starý, aby ho kdokoli pustil sednout, a není ani tak mladý, aby mohl předstírat např. těhotenství. Houpá se na tyči ve snaze nebýt obviněn z pedofilie. Či gerontofilie. Sadismu, rasismu a přenosných chorob.
Matky s kočárky se perou s invalidy o místo na plošině. Děti hlasitě fandí maminkám. Od nesmělého „ďá ďá ďá“ přes důraznější „né né né“ až po nesmlouvavé „vypal ****“.
Pobyt zpestřují domácí mazlíci. Drobnější jsou úzkostně svíráni v náručí a v depresi kňučí. Větší se snaží odstranit košík otíráním o dav kolem, občas některý radostně zavyje. Lze odtušit, že se mu to podařilo.
Revizoři jdou ve špičce na kafe, což je jediný plus celé situace.
Opravdoví hrdinové tohoto boje se skromně skrývají za volantem.
*
V DPMB se každé září znovu diví.
Jak je možné, že v létě doprava probíhala plynule, přestože změnili na prázdniny trasu úplně všech tramvají? (některé nahradili busy, zamaskovali je písmenem „X“ a vyslali úplně jinam).
Kde se v Brně najednou vzalo tolik lidí?
Proč jich polovina míří právě do Bohunic a okolí? Vždyť tam není nic jiného než centrální hřbitov, největší špitál a jakési koleje. A tři taková ošklivá velká sídliště.
A jak oni k tomu přijdou?
Pořídili přeci novou šalinu „Majdu“ na trase Bystrc – Řečkovice!
