Volby: pozor na třetího v řadě

Již jen hodina zbývá do otevření volebních místností a rozhodování o krajských zastupitelstvech. Kampaň byla ostrá a mluvilo se nejvíce o kandidátech ODS a ČSSD. Zapomíná se však na třetího vzadu – KSČM – která z konfliktu a znechucení lidí politikou těží.

Od voleb 2006 směřuje český stranický systém k bipartismu (dvoustranickosti), kdy ODS a ČSSD získávají v součtu nejvíce hlasů v historii. Před dvěma lety nebyla KSČM na tuto situaci připravena a nedokázala na vypjatou kampaň reagovat. Dnes je však situace jiná – kampaň byla mimořádně ostrá a útoky přesáhly standardní hranice negativní kampaně a vyvolali spíše znechucení než mobilizaci. V takové situace bude KSČM jako ryba ve vodě.
  
Pevná regionální základna, tvrdé jádro
Jaké jsou další výhody rudé strany? KSČM zdědila po své předchůdkyni pevně strukturovanou regionální stranickou strukturu a nezačínala tak na zelené louce jako třeba ODS, které se však podařila vybudovat, nebo Zelení. To jí umožňuje stejnými postupy mobilizovat voliče, nabídnout osvědčené tváře a na odporu k politice vydělat.
   Další výhodou komunistů je tvrdé jádro. Voliči KSČM půjdou volit, i kdyby se rozhodovalo o osadním výboru, a s klesající účasti relativní podpora pro KSČM poroste. Závisí tedy na volební účasti.
   

KSČM je radikální složka sociální demokracie
Existuje však ještě další možnost, jak komunisty ne-volební cestou posílit. Jejich legitimizací a vtažením do vlády. Ze zveřejněných prohlášení je zřejmé, že sociální demokracie tuto spolupráci stále preferuje před spoluprací s, byť ideově odlišnou, ale demokratickou ODS. Jediným instrumentem, který spolupráci, a pouze na celostátní úrovni, socialistům zapovídá, je známé bohumínské usnesení, jinak ale strany čile spolupracovali. Samotný vznik KSČ je výsledkem odstředivých tendencí uvnitř ČSDSD ve dvacátých letech a KSČ je pouze levicovější částí sociální demokracie. Samozřejmě, řada sociálních demokratů byla komunistickým režimem po roce 1948 postižena a skončila v lepším případě v exilu, v horším v lágru.
   O to smutnější je přetrvávající snaha Jiřího Paroubka stranu s totalitní minulostí znovu vtáhnout do vládní zodpovědnosti. Ukázalo se to při řadě hlasování v minulém volebním období a i dnešní vyjadřování předsedy ČSSD i několika krajských lídrů hovoří jasně – do koalice raději s komunisty než ODS. Pro voliče by tak mělo zůstat jasným mementem – volíte-li sociální demokracii a Jiřího Paroubka, volíte zároveň hrozbu návratu KSČM k moci.