Staří socialističtí kostlivci se vracejí….

ČSSD deklarovala, že hodlá dát na volebních kandidátkách do Sněmovny příležitost novým tvářím. Zastoupení mladých a žen ostatně socialistům přikazují stanovy. Ženy, jak je vidět v poslední době, se ani přes stranickou direktivu do čela dosadit nedaří – Kateřina Brožová raději rezignovala, Alena Borůvková zdaleka nedosáhla potřebného kvóra hlasů. Podobně to dopadne, zdá se, i s mladými.

Na kandidátky ČSSD se začínají potají vracet staré kádry, ještě nedávno nemyslitelné v jakékoliv parlamentní funkci. Není to tak dávno, co se spekulovalo o návratu Stanislava Grosse do politiky a je asi jen otázkou času, kdy se někde bývalý premiér zjeví.  Staří oranžoví dinosauři se ale dostávají na sněmovní kandidátky již dnes. Známí protagonista tzv. kakaové aféry a štědrý přihrávač dotací do kladenského fotbalového klubu Michal Kraus získal o víkendu nominaci od okresní buňky ČSSD v Semilech.
   Takhle to tedy chodí v sociální demokracii? Kauza kakao sice uzavřena byla, ale za poněkud podezřelých okolností. Z Ghany totiž nepřišla právní pomoc. Michal Kraus tak znovu míří do Sněmovny.
   Jistě, odložení případu znamená nevinu a proti kandidatuře bývalého protagonisty KSČ nelze nic namítat, přesto pachuť zůstane. Jiří Paroubek vždycky preferoval tzv. presumpci viny, kdy politik odstoupil až do doby vyšetření případu. Nehledě na to, že jde o obrácení tradičního právního vztahu presumpce neviny, Paroubek ctí presumpci viny nejen jako „údajnou“ obranu morálky v politice, ale i jako útok a další skandalizaci. Kdepak morální zájmy…
   Proto tak mohl předseda ČSSD obvinit ministryní spravedlnosti Kovářovou z napojení na justiční mafii, ačkoliv tento pojem je součástí dosud nekončeného soudního sporu, a tedy po právní stránce neexistuje. Přesto jej Paroubek používá. Chtěli-li by se předseda ČSSD chovat čestně a morálně, musel by i v této otázce zachovat dekorum a mlčet, resp. trvat na řádném a rychlém soudním přelíčení. Svými výroky však ukazuje, že o soudní rozhodnutí mu vůbec nejde. Nad právem je pro něj Strana, stejně jako byla před listopadem 89 komunistům.
   Samozřejmě, že údajná Paroubkova morálnost platí jen pro někoho a někdy – proč třeba Kraus rezignoval, a Robert Dušek, podezřelý z ovlivňování policejního vyšetřování, dále sedí ve Sněmovně a dokonce kandidoval do Evropského parlamentu? Nebo -  jak to, že v Senátu dále řeční Vladimír Dryml, když stále nevysvětlil své angažmá v kauze Mrština a podivných zakázkách v Zambii?  
  Asi proto, že v ČSSD si jsou někteří rovni, jiní však ještě rovnější. Vstupenkou do klubu vyvolených je jediné – loajalita k vůdci. Pokud chcete definici klientelistické politické strany, tady jí máte.


Updated:
A je to tady, pravá ruka Standy Grosse se vrací do vysoké politiky: http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=640103