Pryč komunismus od našich dětí!

Začínají se potvrzovat domněnky největších skeptiků. S posilováním KSČM roste i sebevědomí jejích představitelů a postupné vstupování do rozhodovacích pozic. Dříve jim stačily kontrolní funkce, kde nebudou vidět, dnes, s řadou náměstků na krajích a radnicích, chtějí tvořit českou společnost.

Asi každého šokovala aktivita předsedkyně pražské KSČM Marty Semelové, která chce přetvářet výuku dějepisu na středních školách. Tato paní není úplně neznámá – řadí se k obdivovatelům Klementa Gottwalda a jeho odkazu, proces s Miladou Horákovou považuje za spravedlivý a doba před rokem 1989 podle ní měla řadu pozitiv.
   Co je smutné, tato dáma působí v českém školství, o totalitní době přednáší a při výuce se svými názory netají (viz rozhovor v HN zde). Destrukce českého hospodářství, která by nastala aplikací komunistických myšlenek, je závažná, dá se ale při rychlých opatřeních napravit. Avšak vymývání mozků dětem komunistickými bludy je odstranitelné těžko. Pak si stěžujme na trvalou podporu komunistů, když Ti nám před našimi zraky vychovávají vlastní nástupce…
   Jaké je řešení? Zákaz působení komunistů na školách by byl využitím jejich vlastní praxe z doby předlistopadového režimu, co ale aplikovat lze, je zakázat komunistům učit o době, na které se tak aktivně podíleli a jíž dále podporují. Česká republika je postavena na odporu proti totalitním a nedemokratickým myšlenkám a není nijak povinnována živit v sobě vlastní hrobaře. A nebo při výuce komunistických dob přizvat odborníka, který bude zjevné lži korigovat.
   Komunistická pravá tvář se tedy začíná projevovat – před třemi lety jí třeba bezděky prokázal Vojtěch Filip, když požadoval vytvořit komisi při ministerstvu kultury, před kterou by žadatelé o televizní licenci obhajovali své programy. Zpráva rychle zapadla, je ale spolu s prohlášením soudružky Semelové příznačná o co komunistům jde – návrat k moci. A tomu je třeba čelit.