Proč Pelta, a ne Rajchl

Již za čtyři dny bude zvolen nový předseda Fotbalové asociace České republiky. Začínají se vytahovat těžké kalibry, narychlo jsou odvoláváni přední funkcionáři, slibují se drobné dary za hlasy, házejí ostrá slova. Zdá se, že volba předsedy největšího občanského sdružení v zemi bude letos opravdu vypjatá. Pojďme se však na oba hlavní kandidáty, s výjimkou pana Šifaldy, který zřejmě do volby nebude připuštěn, podívat podrobněji.

Kandidují proti sobě dvě osoby dvou názorových křídel – Jindřich Rajchl jako reprezentant svazu a Miloslav Pelta jako kandidát klubů. Každé názorové křídlo bude mít svoji pravdu a nebude se zřejmě ani moc odchylovat od skutečnosti. Tak to obvykle chodí. Vždy jde však o to, nalézt co potřebuje organizace, do jejíhož čela jejich vyslanci kandidují a který z kandidátů tyto požadavky lépe splňuje.
Nebudu zastírat, že mým favoritem na předsedu asociace je Miroslav Pelta. Mnozí se mnou jistě nebudou souhlasit. Dříve než tak však učiníte, přečtěte si následující článek a zkuste popřemýšlet o myšlenkách, které v něm zaznívají.
Výhoda číslo 1: Zkušenosti
Český fotbal se nachází v obtížné situaci. Fotbalová reprezentace se potýká ve výkonnostním propadu a snáší se na něj oprávněná kritika. Klubový fotbal, až na Plzeň, v Evropě vyhořel. Korupce rozhodně není vymýcena a stačí se jen trochu zajímat o výkonností fotbal a zjistíte, že s čistotou rozhodování rozhodčích je to asi jako po trojitém projetí teréňáku bažinou.
Netřeba si zastírat, že mnoho z toho chtěl Ivan Hašek, dosavadní předseda, změnit. "Změnil bych disciplinární řád tak, aby se na korupci nikdo neodvážil ani pomyslet," "Základy našeho fotbalu jsou v reprezentaci.... prvořadým úkolem je prestiž českého fotbalu obnovit,“ "Řídili by ji (nejvyšší soutěž) majitelé a šéfové klubů," uvedl Ivan Hašek pro idnes.cz 18. února 2005. Co z toho splnil? Ano, zvýšily se příjmy z televizních práv, jak také sliboval, projevilo se to však na českém fotbale, kvalitě ligy či atraktivitě předváděných výkonů? Každý nechť si odpoví sám.

Vedle Ivana Haška stál od počátku i Jindřich Rajchl, dnešní kandidát na předsedu, který byl Haškovým kandidátem na místopředsedu. Na zmíněných neúspěších proto nese svůj podíl viny a rozhodně není svěžím větrem a novou tváří, jak se snaží namluvit. Naopak, je relativně zkušeným znalcem zákulisních praktik na svazu. To však neznamená, že zná poměry v českém fotbale. Naopak. Předtím, než se dostal do vedení fotbalového svazu, byl jen výkonným ředitelem Chmelu Blšany. Je to dostatečná kvalifikace na post předsedy asociace (kromě toho, že je mladý, a jaksi automaticky tedy i považován za nositele změn)?

Naproti tomu Pelta působí ve vrcholných pozicích v českém fotbale od devadesátých let. Přivedl k největšímu úspěchu českou reprezentaci, působil ve funkci ředitele marketingové společnosti STES, seděl ve vedení Sparty a vlastní fotbalový klub v Jablonci. Zkušeností z praktického řízení fotbalu (nikoliv ze svazu) tedy má nepřeberně a spíše on rozčeří vody na svazu než člověk, který se tam již pěkně zabydlel.

Výhoda číslo 2: Nová tvář

To souvisí i s druhým důvodem. Kdo je a kdo není nová tvář. Obvykle se tak veřejnosti představuje Jindřich Rajchl a se svým věkem na to má i důvod. Stačí se však podívat, kdo stojí v jeho pozadí a je zřejmé, že jde spíš o nastrčenou figurku než svébytného kandidáta. Potřebuje takového šéfa český fotbal?

Rajchl vstoupil do velkého fotbalu bok po boku Františka Chvalovského, nedávno odsouzeného na deset let vězení za úvěrové podvody. Je to zřejmě největší trest pro jakéhokoliv českého funkcionáře. Svoji kandidaturu zjevně koordinoval i s plzeňskou Dagmar Damkovou, navázanou na bývalého rozhodčího Romana Berbra, který rozhodně není v českém fotbale novou tváří, a už vůbec ne čistou. Má za sebou dvě obvinění z korupce (1995, 2004) a podezření na používání mafiánských praktik při sporu s Václavem Chválou v roce 2009. Odér spekulací zhustilo i odvolání Luďka Macely těsně před valnou hromadou, které rozhodně není standardním krokem v žádné organizaci.

Pelta oproti Rajchlovi vstupuje do boje jako osobnost, kterou těžko někdo může obviňovat, že jí někdo řídí. Vychází ze zákulisí a představuje svoje názory jako nejsilnější reprezentant své vlivové skupiny. Na rozdíl od Rajchla, který má „vlčáků“ ve své skupině dost a rozhodně není nejsilnějším z nich.

Výhoda číslo 3: Kauzy

O Peltovi se často mluví v souvislosti s jeho kauzami. Je mu předhazován výrok „celý jaro bylo cinklý“ a podle něj je i považován za reprezentanta starých pořádků. Naproti tomu Rajchl je představován jako člověk bez škraloupů a zástupce nové vize. Skutečnost se však má trochu jinak. Peltovi nikdy nic nebylo v souvislosti s korupcí prokázáno, a je to naopak Rajchl, který ze sebe stále nesmyl pochyby ohledně pořádání středočeského fotbalového turnaje, který zaštítil výkonným výborem, ale organizovala a dostala na něj veřejné peníze jeho firma, stejně jako dalších střetů zájmů např. při dodávání fotbalových branek nebo stavbě nového sídla v jeho bydlišti Hostivicích. Přitom právě „sání“ veřejných financí soukromými firmami je obrovským nešvarem dnešní společnosti. Je i přes to vhodným a „čistým“ kandidátem? Domnívám se, že nikoliv.

Buď jak buď, český fotbal potřebuje dnes čerstvou krev. Vzbudit reprezentaci, udělat něco s klubovým fotbalem, abychom příště nemuseli hrát potupná předkola s průměrnými kyperskými nebo bosenskými týmy, rozplést spleť vazeb a vazbiček na svazu i okresech a zpopularizovat fotbal mezi veřejností. Musíme však myslet na to, že žádná revoluce svých výsledků skoro nikdy nedosáhla a čekat od člověka, že jen díky svému věku bude znamenat očekávané oživení, je bláhové. Namísto toho je třeba využít toho dobrého i špatného, co český fotbal zažil, a přetavit to v nové úspěchy. Pro to je Miroslav Pelta mnohem lepším kandidátem než Jindřich Rajchl.