O politizaci kauzy Kočkových

Pozoruhodný obrat jsme mohli vidět ve vyjadřování Jiřího Paroubka v kauze zavražděného Václava Kočky. Zatímco v bezprostřední tiskovce odmítl jakoukoliv politizaci kauzy a zneužívání k předvolebnímu boji, už večer rozesílal na novinářské maily fotky vraha Ďurička s politiky ODS. To je mimořádná politizace kauzy.

Vyjádření na adresu Mirka Topolánka jsou scestná. Pokud jsem dobře sledoval média, vyjádřili soustrast kromě Paroubka pouze Topolánek a Pavel Bém. Doplněný komentář premiéra pouze uvedl, že pokud by politici nebrali prorůstání podsvětí do politiky jako předvolební folklór (jako ČSSD bere úplně všechno), mohl už Ďuričko sedět za mřížemi a k podobné tragédii by nedošlo. Politizací se stalo až spojení události s krajskými volbami, které provedl Michal Hašek. Ostatně – byl to Jiří Paroubek, kdo z kauzy udělal volební téma, když o ní v této souvislosti mluvil na uvedené tiskovce.

Zneužití Sněmovny k předvolebnímu boji
Není to ostatně překvapivé u sociální demokracie. Tato strana, všeobecně, byla vždy založena na porušení hranic mezi soukromým a veřejným a politizací celého života. Dobře to prokázal David Rath, když drakonickou částkou, ohrožující základní zajištění živobytí (jistě však ne jeho…), zavázal kandidáty k poslušnosti.
   Ostatně ČSSD se před volbami vytasila i s dalším zneužitím. V pátečním Právu vydala celostránkový inzerát, na kterém se chlubí, jak na posledním zasedání Sněmovny prosadila snížení spotřební daně na benzín a hlasovala pro zrušení poplatků pro děti a důchodce. Byla to tatáž sociální demokracie, která před dvěma týdny navrhla odsunutí schůze sněmovny z důvodu nezneužívání jejího jednání pro předvolební boj. Byla to tedy naopak ČSSD, kdo Sněmovnu zneužil.
   Zpět ke kauze Kočkovým. Jaroslav Tvrdík označil Václava Kočku za Paroubkova blízkého přítele. To je pozoruhodné v situaci, kdy se o pár hodin později objevila zpráva, že byl Kočka mladší napojen na organizovaný zločin. Čekám hodiny, kdy se Jiří Paroubek veřejně distancuje i od Václava Kočky, tak jak to udělal u Bohumíra Ďurička. Pokud to, na rozdíl od Stanislava Grosse, myslí upřímně a přátelství se tvoří na základě politického kalkulu a nikoliv osobních vztahů, je to i špatná zpráva o stavu české společnosti. ČSSD k ní nyní bohužel přispívá mírou vrchovatou.