Chorvatsko v EU aneb puzzle pokračují

Napříč Chorvatskem se připravují bouřlivé oslavy. Po dvanácti letech dřiny tato jadranská země vstoupí 1. července do Evropské Unie. Eurokraté si přijedou přiťuknout na nového 28. člena. Nepatrným problémem ovšem je, že většině Chorvatů do tance příliš není.

Není se co divit. Od roku 2009 se ekonomika pohybuje v červených číslech nebo maximálně na hodnotě kladné nuly. HDP podle posledních prognóz klesne o 0,3% tento rok. V roce 2008 míra nezaměstnanosti činila 13,4%, avšak letos zřejmě přesáhne 20%. Jako ve zbytku Evropy nezaměstnanost mladých lidí je astronomická. Korupce zůstavá každodenní realitou. Zahraniční investice, které dosáhly svého vrcholu v roce 2008 (4,2 miliardy eur), se za loňský rok scvrkly na pouhých 624 milionů eur. 

Po ospalém startu se vláda, pod taktovkou sociálních demokratů v čele se Zoranem Milanovičem, snaží prosazovat fundamentální ekonomické reformy. Nová sazba daně z nemovitosti je připravena, vlna privatizací započala a vláda se zavázala propustit 15 000 zaměstanců přebujelého státního sektoru. Načež odbory hrozí generální stávkou (V menším měřítku situace jako v Británii na počátku 80. let pod taktovkou Thatcherismu.) Premiér prohlašuje, že Chorvatsko je stabilní zemí a efektivně zabraňuje extremismu a populismu, který propukl v jiných evropských zemích. Vláda prosazuje bolestné reformy, které by musel provést jakýkoliv jiný kabinet. Politické debatě nahrává, že všechny relevantní politické síly byly a jsou pro vstup do EU.

Nicméně jestli Chorvatsko chce konkurovat svým kolegům z Unie, chorvatští podnikatelé musí expandovat více do západních zemí Evropy. Účinější a levnější zemědělství by také jistě pomohlo i s vidinou štědrých fondů EU právě v tomto sektoru. Chorvatská ekonomika ovšem může naplnit tento potenciál, což naznačuje i schopnost rychlé transformace na rozdíl od jiných balkánských zemí.

Osud Chorvatska samozřejmě závisí do značné míry na kondici Eurozóny, která tvoří podstatnou část chorvatského exportu. Turismus, hlavní zdroj přijmů, se nachází v dobré formě, ikdyž letos může lehce utrpět. Se vstupem do EU totiž nyní musí Rusové a Turci získat víza pro vstup do země. Stav hospodářství záleží i na zbytku Balkánského poloostrova, který je tvrdě sužován krizí. K tomu ještě některé chorvatské firmy utrpí tím, že se zvýší cla na export do nečlenských zemí. 

Po léta bylo Chorvatům podsouváno, že život bude lepší v EU. Přesto se v zemi najdou realisté, kteří rozumí tomu, že pouhý vstup do EU není magickým vzorcem pro obnovu ekonomiky. A tak 11 miliard eur ze strukturálních fondů je vyhrazeno pro Chorvatsko po dobu přístích deseti let. Chorvatsko je beze sporu lépe připraveno na vstup než bylo Rumunsko s Bulharskem, přesto je nezbytné, aby reformy pokračovaly, jelikož tato nová členská země má před sebou ještě velmi dlouhou a spletitou cestu.