Vzhůru do džungle (Dvě procenta podruhé)

Cesta všedními dny s pohodlným a nezajímavým rozhledem na všechny strany anebo džungle, ze které praská hlava a ve které se jeden tak snadno ztratí?

Pojď po práci posedět... Já nevím, jsem unavená a zítra musím do práce. No dobře, tak na chvíli... Stolek pro dvě. To rádio by mohli naladit líp. Nebo klidně rovnou vypnout. Kamarádka vykládá o tom, jaké oblečení koupila dětem... Dítě. Holčička. Krásná. Chci ji. Mám vybrané i jméno. Mám ještě i já šanci? Chci někoho dalšího do tohohle světa přivést? Vždyť je to za trest... Dětský povyk. Skutečný. Nadšený. Chlapeček probíhající mým periferním viděním má rozvázanou tkaničku. Snad neupadne. Plakal by. Maminka se ho snaží dohonit s telefonem na uchu. Na někoho řve. Ta její voňavka smrdí, asi nějaká nekvalitní. Nemá peníze, je s prckem sama? Proč je touhle dobou venku s dítětem? Zaskřípění pneumatik. Nehoda? Asi ne, žádné plechy, rány, křik. Jen vylité pití... Ještě, že tu nemají ubrusy. Šmarjá, já tu sedím na pokecu! Promiň, co jsi říkala? Zamyslela jsem se... Tebe to nezajímá? Ale jo, zajímá. No vlastně ne, ale to se neříká... Víš co, pojď domů, stejně mě neposloucháš. Kolik je vůbec hodin? Domů... Co ještě musím dneska udělat? Platí i za mě. Jsem dlužníkem...

***

Lezu domů. Urvaná jak kočka. Zase. Dík, že se mnou ještě jsi. Že ti nevadí ubrečená obluda. Já za to nemůžu, to ten mrtvý ptáček na chodníku. Co se mu asi stalo? Jé, to je vůně, že překryje i ty stopy spáleniny. Tys fakt uvařil? Jsi na mě tak hodný, nezasloužím si tě... Co ten zaflákaný sporák, kdo to bude mýt? Jdu se vyvztekat do sprchy, ať to neodneseš ty. I koupelnu jsi umyl? Na zrcadle máš šmouhu a moje věci jsi naskládal zpátky blbě. Víš, že musím mít pořádek... Proč piješ z mého hrnku? Cože, ty sundaváš kufr? My někam jedeme? Jasně, ty se balíš. Chápu tě, se mnou se nedá vydržet. Ne, nechoď... Co si bez tebe počnu? Kašlu na to, jestli je koupelna srovnaná podle mé obsese. Obsah poličky letí na zem. Té mojí poličky. Voňavka se roztéká po zemi. Moje oblíbená. Řvu. Kvůli sobě. Utěšuješ mě. Úplně blbě. Posílám tě do háje. Balíš. Dík, žes mi nenalil panáka, skončil by na té tvojí hlavě. Dál balíš. Jen svoje krámy. Nechceš žádný fetiš? Neodcházej. Co budu sama dělat? Nechci sem nikoho cizího. Odcházíš bez klíčů...

/vymyšleno a lehce přibarveno

/zdravím S.P.

/trochu (víc?) teorie: Dvě procenta

/úvodní obrázek (c) Pixabay