- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Máš nač vzpomínat, vše s čím ses s námi podělila, bylo krásné
Krásné vzpomínání...
Já jela kdysi do Luzernu s foťákem, objektivem, jiným objektivem, kartou, jinou kartou... a bez baterie. Ta se samozřejmě jen tak nikde neprodává, protože je speciální... A tak jsem s sebou tahala několik kilo fotografické výstroje a zoufale fotila pár let starým mobilem.
To naštve. A proto mám foťák na klasické baterie. Před lety jsem chtěla ušetřit a koupila "jen" alkalické. V teplotě kolem 0 samozřejmě vypověděly. Specifickou baterii nedávno řešila kolegyně. Ztratila ji a chtěla vědět, kde se takové věci prodávají.
Ano, všechno jednou končí - a jiné začíná. Podobné vzpomínky jsem měla kdysi z Dánska - i nafocené. Než jsme snímky nechali vyvolat, foťák nám na chalupě čmajzli zloději, co ve dne v noci chodějí...
Karma, hezké-:))))
Začíná realita 11/12 za rok. Ukradený foťák, to naštve... Možná víc, než fotky ztracené při opravě PC... Však i u těch vodopádů někdo říkal, že teď nám tam spadnou foťáky a bude...
Vsechno hezke jednou konci a tys mohla konecne portadne uschnout, vyspat se a hlavne udobrit s kocicakem
Končí... a brzy a rychle. Plyšák byl protivnej tentokrát docela dlouho. Možná proto, že ho hlídala ségra s přítelem a ten si vůbec nevšim, že tam maj o kočku víc.