Studenti stomatologie kazy vrtají, zatímco si je pacienti sami doma hledají

Chcete ke studentovi stomatologie na preventivní prohlídku? Ne tak rychle. Nejdřív si sami najděte kaz. Student totiž potřebuje konkrétní zákrok, aby splnil požadavky. Jak přesně to má laik poznat? Inu, zřejmě pohledem do zrcadla.

Člověk by řekl, že když potřebuje zjistit, co se mu děje v puse, stačí si najít někoho, kdo se v zubech vyzná. Narazila na nabídku studentky stomatologie (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity) ve skupině Stomatologické ošetření od studentů zubního lékařství v Brně, která hledá pacienty na ošetření zubního kazu nebo výměnu amalgámové plomby za bílou. Říkám si, že jsem možná narazila na elegantní řešení. Studentka potřebuje skutečné pacienty, aby si procvičila ošetřování. Já potřebuji někoho, kdo se mi podívá do pusy a zjistí, jestli tam mám něco, co tam mít nemám.

Zdroj: Facebooková skupina Stomatologické ošetření od studentů zubního lékařství v Brně

Značka ideál. Navíc je v nabídce výslovně uvedeno, že součástí ošetření je preventivní prohlídka. Tak jí píšu: „Dobrý den, mám zájem o prohlídku. Nevím, jestli mám nebo nemám kazy. Je možné se domluvit?“

Zdroj: Reálná komunikace se studentkou stomatologie Masarykovy univerzity na platformě Messenger

Takže preventivní prohlídka ano, ale až poté, co si pacient sám zjistí, že má kaz? Přemýšlím, jestli jsem se omylem nepřihlásila na studium stomatologie na lékařskou fakultu. Protože jak přesně má člověk přijít na to, že má kaz? Já tedy nevím. Kdybych to uměla spolehlivě poznat, pravděpodobně bych si nechodila kontrolovat zuby ke stomatologovi.

Zdroj: unsplash.com

Možná se to od dob, kdy jsem byla dítě, změnilo. Třeba už dnes existuje nějaký osvědčený domácí diagnostický postup. „Otevřete ústa. Vezměte si baterku. Pokud uvidíte černou tečku, je to kaz. Pokud ji neuvidíte, posviťte si ještě z druhé strany. Případně si domů pořiďte rentgen.“

Student se má naučit pomáhat pacientům.
Pacient má dbát na zdraví v ústní dutině a chodit na prevenci.
Student ale potřebuje konkrétní výkon.
Pacient přitom nemůže vědět, jestli má konkrétní problém pro výkon.

Zdroj: magnific.com

Jak přesně se student naučí diagnostikovat kaz, když mu pacient má přijít už s požadavkem na ošetření kazu? Protože kaz nemá nožičky, aby přiskákal do ordinace a představil se: „Dobrý den, jsem kaz na dolní šestce!“

Samozřejmě chápu studentku. Ona ten systém nevymyslela. Potřebuje splnit povinné výkony a bez pacientů s konkrétními problémy to zjevně nejde. Problém je, že toto nastavení staví studenty stomatologie do poněkud absurdní role sháněčů konkrétního patologického nálezu a pacienty do role samozvaných diagnostiků, kteří jim ho mají dodat.

Asi si pověsím na krk cedulku: Hledám kaz. Zn. spěchá!, a začnu obcházet klasické zubní ordinace. Když mi ale nějaký kaz najdou v zubní ordinaci, kde pracují již atestovaní lékaři, proč by mě dobrovolně odeslali nechat si ten kaz opravit u studentů?
– – –
Update: 9. září 2026 v 17 hod. se ve Facebookové skupině objevil následující příspěvek (anonymní autor), který sdílel odkaz na můj blogový článek: