Kdo nežere bramborový salát, žere proti nám!

Říkají, že k Vánocům prostě patří. Stejně jako žaludeční potíže, žlučníkové záchvaty a nepříjemné chvíle na záchodě kolem 28. až 31. prosince, kdy doufáte, že je to jen prd a ten salát ještě určitě není zkaženej...

zdroj fotky: freepik.com

Každá rodina na něj má vlastní recept. Když jsem dala ochutnat ten od mých rodičů partnerovi, tak po první lžičce zahlásil: „Co je tam za divnou uzenou pachuť?“ A já na něj: „To je přece chuť mých dětských Vánoc!“, protože do něj moji rodiče dávají točený salám.

zdroj fotky: freepik.com

Teď už jsem dospělá. A nikdo mi tím pádem nenakazuje, co mám jíst na Štědrý den. Proto nechápu lidi, kteří si dobrovolně přivodí žaludeční a střevní problémy, ba i žlučníkové záchvaty, za účelem do sebe cpát směs majonézy, vařených brambor, zeleniny, kyselých okurkek a vajíček. Přemýšlím, proč to dělají? Protože to dělají všichni ostatní? Klasická česká stádová mentalita. Ještě jsem nepotkala za svůj život člověka, který zdlábne plný talíř bramborovýho salátu a 20 minut po jídle hrdě prohlašuje: „Ty Kláro, já ti po něm mám úplně dobře v bříšku!“

zdroj fotky: freepik.com

Vaření bramborového salátu a jeho následnou konzumaci považuji za úchylnou formu sadomasochismu. A že je to tradice? Kdyby byla tradice jednou za rok znásilňovat ženy, budete to taky dělat? Jasný! Tě péro, budem! Navíc je to naprostá ignorace ke svému vlastnímu tělu, které křičí o pomoc. Že je to sice na jazyku možná dobrý, ale jak to má sakra strávit? Lidské tělo je tvořené až z 60 % vodou. Mně stačí, že jsem občas vymývala nebo viděla vymývat sklenici od majonézy vodou. Fujtajbl, velebnosti, jdu blejt, díky nechci!

zdroj fotky: freepik.com

Štědrý den je pro mě v dospělosti den jako každý jiný. Jako své hlavní jídlo jsem letos měla vařenou thajskou jasmínovou rýži s pečeným kuřecím stehnem a zeleninou. V bříšku jako v pokojíčku! Pak se všem diskutujícím na internetových poradnách, kteří v lepším případě upí, jakou tabletu mají spolknout na zastavení úpornýho průjmu, v horším, že už nikdy nechtějí bramborový salát ani vidět, protože letěl i horem, jen škodolibě směju. A ty, kteří tráví Silvestra v nemocnici se žlučníkovým záchvatem, ani nepočítám. Dobře jim tak!

PS: Nejsem žádný puritán. Ve vánočním čase hřeším cukrovím složeným z bezlaktózového másla, třtinového cukru, pravého vanilkového lusku, domácích aktivovaných vlašských ořechů a hladký mouky. A dobře mi tak!