Hvězda dne

Taky vás tak překvapila včerejší ranní kalamita? Mě děsně! Oděná do krátké sukýnky a letního trička jsem seděla v autě před domem a bezmocně pozorovala běsnící přírodu.

Promáčená od hlavy až k patě, ze zplihlých vlasů mi kapala voda přímo za krk, strašně to studilo. Nu což, dám v práci kotel čaje a za chvíli uschnu.

Ještě jsem chvíli váhala, jestli nemám počkat, až se ta kalamita přežene. Černočerná obloha, neutuchající provazy deště, víry listí poletující po okolí spolu s ulámanými větvemi okolních stromů mi docela naháněly hrůzu.

No nic, jedu, nejsem žádné mejdlo, rozhodnu se při pohledu na ostatní auta brázdící hluboké louže. Otočím klíčkem a... ticho. Co to?

Zkusím to ještě jednou. A ještě jednou. Nic. Mé dosud věrné auto mě zradilo. Zrovna dneska, zrovna teď, když nemám nejmenší šanci dostat se do práce v přijatelném stavu. Za půl hodiny mě čeká schůzka s důležitým obchodním partnerem a já nejenže přijdu pozdě, jestli mě tedy cestou nesmete ten hurikán, ale navíc budu jak zmoklá slepice.

Pohlédnu do zrcátka. Fuj, to jsem se lekla, můj decentní mejkap se proměnil ve zvláštní surreálnou mazanici. Tak to je ještě lepší!

Skrz zamlžená okna toho není moc vidět, jen míhající se světla aut a semtam barevné stíny na chodníku. Někteří ještě srdnatě bojují s deštníky, jiní už to vzdali.

A co je to tamhle? Zdá se mi to nebo to je...? Přetřu ještě jednou boční okénko, abych lépe viděla. No to je hustý!

Po chodníku kráčí žena s naditým batohem. Samozřejmě bez deštníku a zmáchaná. Ale má jednu výhodu. Až přijde do práce, tak jen otevře ruksak, vyndá z něj suché oblečení a bude se usmívat na všechny strany.

Jde bosky a kromě toho, že jí záda kryje ten ruksak, má na sobě jen podprsenku a kalhotky. Přemýšlím, jestli to není nějaká reklamní akce, ale pak usoudím, že v téhle čině by snad žádný zaměstnavatel nebyl takový nelida. Kromě toho to není žádná modelka a osmnáct jí už asi taky bylo docela dávno.

Přesto na ni zírám, a nejsem rozhodně sama! Husí kůži mám úplně všude, ruce zkřehlé a nohy ledové, ale vůbec to nevnímám. Ta ženská je úžasná!

Já jsem její odvahu neměla, jsem asi srabík, takže jsem pak musela místo obchodního jednání ždímat a sušit. Nicméně na tu dámu jsem pak musela myslet celý den, pro mě to totiž byla jasná hvězda dne!