Opět velmi zasvěcený článek. Klárko, pište dále!!!

Dobrý den, Petře,

děkuji za slova podpory. Jak jsem zmiňovala v jednom ze svých minulých článků, často člověk, z důvodu některých reakcí čtenářů, ztrácí k psaní chuť. Přesto v mém případě pokaždé zvítězí láska k písmenkům a tvůrčí činnosti a svá předsevzetí, že už s psaním nadobro končím, opakovaně porušuji. Takže, jak se znám, definitivně s tím skoncovat asi nedokážu :).

propadal jsem díky minutovce z chemie v poločase, ale díky tomu jsem se naučil víc, než ostatní, chudinky děti by měly poznat neúspěch

Škola nejen vyučuje, ale i klasifikuje, tedy třídí děti /studenty do skupin podle schopností. Někteří jsou schopnější než jiní, tak to prostě je, a žádná "lidská práva" jejich schopnosti nevyrovnají. Každý se se svými neúspěchy musí naučit vyrovnat, vždycky se někde setkáme s někým, kdo bude lepší, a tedy oprávněně lépe hodnocený. Čím dřív si na to zvykneme, tím menší stres a pocity křivdy budeme prožívat. Každého člověka jistě lze za něco pochválit, ale školní prospěch to být opravdu nemusí.

hmm

ano.