Samoobslužné pokladny

Nevím jak vy, asi už je používáte běžně a já jsem jedna z mála, co na to dnes koukala jako na úplnou novinku, ale mě to mile překvapilo. 

Abych to vysvětlila, mě mile překvapí všechno, co je nové, neobvyklé a mám šanci to vyzkoušet. Jo, překvapilo to a pak jsem se zamyslela.

Tesco šetří na pár minimálních platech? Možná. Ale bere v potaz to, že národ v naší zemi díky této šanci vymyslí jak přístroj ošálit rychlostí 100 rad a triků za jedno použití? Určitě ano, to já věřím, že to zvážili a propočítali, za co by pak management ty horentní finance bral, že, kdyby neměl pod čepicí, ale jen jestli to oni přeci jen lehce nepodcenili. No, nebudu malovat čerta na zeď. Tesco chce odbourat fronty? Tak to nevyjde. Lidi, i ti nejvíce spěchající podle mého nemají šanci trumfnout v „tahačce“ zkušenou pokladní. Ty kódy někdy zastávkují a co potom třeba tričko, které potřebuje sundat bezpečností chip nebo nedejbože cédéčko, které je nutné vysvobodit z plexi obalu. Stejně musíte shánět personál. Troufám si tvrdit, že kdyby tyto platící automaty dali opravdu všude a živá paní za kasou už by zůstala jen vzpomínkou, tak si front teprve užijeme. A to i porevoluční omladina, která je teď má šanci pořádně zažívat už jen na toaletách čerpací stanice, když zastaví najednou dva nebo tři autobusové zájezdy. Jediné, co já za tím vidím, za celou touhle nákupní inovací, tak to je to, že je to fajn atrakce. A jestli nás to skutečně v horizontu několika let čeká a nemine na každém kroku, bude se mi stýskat po větě: „Sakra, proč zrovna já si vždycky vyberu tu nejpomalejší kasu.“, teď už budu moct nadávat jen sama sobě, ach jo.