Váš příklad je poněkud úzkoprsý. Galileo je uveden spíš jako symbol změny... ale třeba Descartes, duchovní otec racionalismu, potažmo vědy, vydal svou Rozpravu o metodě jako reakci na Galileovo odsouzení tuším v roce 1634.... Ale v tomto textu jde opravdu o něco jiného než o disputace o zásluhách Galilea...

Toto je text plný faktických nesrovnalostí a nesmyslů. Uvedu jeden příklad.

Galileo nikdy sám "nepotvrdil", že by země obíhala kolem slunce, podobné teorie existovaly už například ve starověkém Řecku. Je lež, že víra potom začala upadat. Galileo sám věřil v Boha, protože v té době bylo NORMÁLNÍ věřit v Boha a každý byl věřící. Dnes se většina historiků vědy shoduje, že pohled, že Galileo "kopal" za vědu proti církvi je naprostý nesmysl, tzv. anachronistické vidění tehdejší doby skrze dnešní měřítka, kdy víra a věda stojí striktně proti sobě. Za časů Galilea tomu tak ale vůbec nebylo. Doba, kdy vědecké myšlení začalo být tak dominantním jako je dnes, přišla mnohem později než ve Vámi uváděném 17. století.

Snad jen, že středověk je tedˇ. Starověk byl a novověk teprve přijde. Po nás