Fyziologie české ženy
Uspokojil se do jejího malého hebkého zadečku. Oba byli opilí a on popustil uzdu svým fantaziím.
„Jaký je tvoje name?“ zeptal se jí americkou češtinou.
„Renďa,“ řekla mu ta holka.
Pak se zvedla a odešla do koupelny. Jeff uslyšel zvuk sprchy a ten zvuk ho příjemně uspával. Byla ještě noc. Myslel na to, že měl opět štěstí. Po pomalém včerejším rozjezdu trefil „home run“. Ve svém oblíbeném baru Yankee vyhrál souboj o nejhezčí holku. Jeho kolega, český žurnalista Jirka, se musel spokojit s její ošklivější kamarádkou.
„O tomhle musíš napsat,“ řekl mu Jirka.
Jeff se rozhodl, že bude novým Hemingwayem v Praze. Občas něco napsal, dal to přečíst kamarádům, mělo to úspěch. Pak začal psát česky a to mělo ještě větší úspěch. V novinách mu začali za to platit. Bylo to lepší, než učit zpovykané puberťáky na jazykovém lyceu.
„Budeš mít sloupek,“ řekl mu Jirka, „zaměříš se na ženské. Prostě očima jednoho americkýho chlapáka.“
„Who is chlapák?!“
„Můžeš to nazvat „Fyziologie české ženy“.“
Po deseti letech v Praze měl už hodně zkušeností. Rozhodně víc, než jaké měl, když žil ještě doma. Pocházel z jednoho zapadákova v Utahu. Jedna široká highway, denní bar, kostel a drugstore. Každou sobotu country music a pár místních holek. Byl skoro panic, když odjel do Evropy. Ale srovnávat mohl, žádná holka v Evropě nebyla jako krajanky. Studené, nafoukané, obtloustlé, pihaté a emancipované.
„Ty jsi ze Států?“ zněla vždy první věta.
Viděl, že má všude dveře otevřené. Holky tady byly hezčí, milejší a hlavně mnohem vděčnější. Žádné namyšlené puritánky. Bylo úplně jedno, jestli to byla blondýna, bruneta nebo černovláska. Taky ty tmavší, asiatky, mulatky, měly mírné způsoby, lehkou submisivitu, vstřícnost a ochotu. Hlavně byly ochotné se v posteli rozdat.
Nejradši měl úplně obyčejné bílé Češky. Takové ty, co přijely za studiemi, a už v Praze zůstaly. Měly ještě dobré sklony. Vážily si americké krve, jeho rezavých vlasů a modrých očí. Nemusel se příliš snažit. Stačilo se smát, kouřit trávu a pít pivo. Tu a tam pozval nějakou na drink. Někdo to vždycky zaplatil. Praha byla pro Jeffa země zaslíbená.
„Jak se máš? Já jsem Jeff.“
Bral všechny druhy českých žen. Na věku mu nezáleželo, hlavně, když měly prsa a pořádné zadečky. Mladé studentky měly přednost, chtěly s ním spát hned první noc. Další noc se většinou už nekonala. Uměly si užít a nedělat žárlivé scény. Byly umírněné, povolné, velmi evropské. Jejich svobodomyslnost byla ještě příjemná, nebyla v nich ani stopa po afektovanosti holek z Berkeley nebo z Yale.
„Ber anebo nech být,“ řekla mu jedna ekonomka.
V posteli se chovaly dost pokorně. Něco jiného bylo to, jak se předváděly, něco jiného bylo to, jak se milovaly. Volná láska byla pro ně ještě „ryzí“ západní hodnota. Rády se stylizovaly jako hippies. Většinou ho samy kouřily. Ani další praktiky nemusel Jeff vymáhat. Nebyly žádné morální hranice. Žádný Bůh se nepletl do českých postelí.
„Chci si to užít, než se vdám," říkaly často.
Když už Jeffa nudily, přišly na řadu paničky. To bylo úplně jiné rodeo. Mohl se s nimi zabavit, vdané dělaly větší drahoty. Poznával je ve škole, v redakci, mezi přáteli. Vypadaly zpočátku nedostupně. Velmi dokonale, spokojeně jako na jiné životní úrovni. Byly velmi spořádané. Staraly se o děti a na žádné muže nemyslely. Ale to bylo jen takové zdání. „Tohle jsem si vždycky přála,“ řekla mu jedna učitelka.
Naplácal jí na zadek.
„Přitlač, ty kovboji!“
Dokázaly se postupně otevřít. Upjaté nervózní matky se proměnily v nízké smyslné samičky. Když se podvolily, neměly nikdy dost. Všechny ty otrocké české geny se zbláznily. Sentimentalita, vtip, emoce, praktičnost, úslužnost, zručnost, marnivost. Pečovaly o něj jako o vlastního. Časem ho to přestalo bavit a rozešel se s nimi. Rozumově je to urazilo, citově nezranilo. Vrátily se zpátky do svých vyhaslých manželství.
„Nechceš se osprchovat?“ zeptala se Renďa.
Vnímal ji pod vlivem alkoholu. Jak se tak rozhlížel, bydlela si luxusně. Zpívala údajně v nějakém muzikálu. Moc ji neposlouchal. Hlavně, že si to s ní tak hezky užil.
Hlasitě si odříhl.
„Ty prase!“ usmála se Renďa.
Celebrity, pomyslel si, další druh českých žen. I o nich napíše celý článek. O tom, jak jím pohrdaly, než promluvil. A pak mu zobaly z dlaně. Ta přetvářka ho na nich nejvíc zaujala. Jaké jsou ve skutečnosti? Povrchní nejisté a rozmařilé. Pyšné na své štíhlé postavy. Na to, že se objeví občas v nějakém bulváru. Vypracovaná těla bez větší fantazie. Prokoukl je brzy. Když se mu daly, byly jako z gumy. Jako gumové loutky. Jako falešné osamělé zranitelné barbíny. Prototyp budoucí moderní ženy. Měl na to, aby o nich psal. S pochopením. S citlivostí. Renďa si k němu mezitím přilehla.
„Fuck!“ zaklel překvapeně.
Něco tady nehrálo. Rendino tělo nebylo tak ženské, jak si myslel. Bylo do hladka vyholené, all right, ale když mu zajel dlaní mezi nohy, nahmatal tam mužský penis.
Byl to český chlap.
Povídka z cyklu Lidská tragikomedie
Jan Klar
Svět podle hochštaplera Filipa Turka
Dnešní společnost postrádá jakoukoliv noblesu: Postrádá ctnosti, bez nichž není člověk soudný, férový, umírněný a dost odvážný, aby tyto ctnosti do společnosti vnášel.
Jan Klar
Kdo je to ten rozvědčík Petr Pavel?
Pokusím se o takový malý mentální experiment. Představím si, že jsem ten, kým jsem byl před 20 lety, že vymažu z hlavy vše, co jsem dodnes zažil, jako bych tu celou dobu nebyl.
Jan Klar
Přepjatá psychologie sebevraha Ptáčka
Ten případ, kdy se muž, psycholog, čtyřicátník, zabije, mě zaujal natolik, že jsem si ho (s pronikavostí sobě vlastní) nakoukal a rozhodl se, že je tak typický, že stojí za koment.
Jan Klar
Jak jsem zaměřil pí Laurenčíkovou
Dnes si napíšu něco emotivnějšího: jsem dosti rezervovaný k tomu, když se někdo zasazuje za lidská práva, přičemž zároveň stírá jejich univerzální smysl, straní různým stranám na úkor celku,
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Stezka promítá vesmír do krajiny. Rozšířila se z Opavy až na Karvinsko
Za jediný den už ji nikdo absolvovat nezvládne. Původní opavský Model Sluneční soustavy se rozrostl...
Máma byla ráda, že jsem komunistům vypálil rybník. Barteček vzpomínal na útěk
Jiří Barteček v září 1975 utekl za dramatických okolností z totalitního Československa na Západ....
Vyškovští policisté hledali třiasedmdesátiletého muže, našli ho, je v pořádku
Vyškovští policisté pátrali od dnešního odpoledne po třiasedmdesátiletém muži. Odešel z domova bez...
Na Písecku dnes zemřel cyklista, havaroval při jízdě z obce Chyšky na Střítež
Na Písecku dnes odpoledne zemřel čtyřiašedesátiletý cyklista. Havaroval při jízdě z obce Chyšky na...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




















