Deník spisovatele – Devadesátky, vraždy a mediální prosťáčci…
Oceňuji ČT, že vyprodukovala seriál Devadesátky, zejména proto, že se vrátila autenticita v podání zkušeného odborníka, který stojí za scénářem, což je proti současným krimi přímo zázrak. Každý, kdo úspěšně pracoval na vraždách, má můj respekt, protože vím, že tady se nedá nic okecat, buď seženeš fakta, která potvrzují tvou verzi, usvědčíš pachatele, nebo z něj dostaneš přiznání - anebo jsi neúspěšný. Není to žádná přibližná přesnost, jelikož odpovědnost je velká, dostat obviněného před soud, aby mohl být případně na základě důkazů odsouzen, je tvrdá práce, která často nemusí dopadnout z reálných příčin.
Málokdo si tu odpovědnost za lidský život umí představit, proto pak čtu lehkovážné texty o tom, jak policisté pobírají výhody, výsluhy, které by se jim měli zrušit. Když pominu, že se u vojáků o tom (snad století) vůbec neuvažuje, pak si myslím, že srovnání s jinými profesemi, které výsluhy nepobírají, kulhá. Bezpečnostní sbor je plný speciálních činností, které nelze využít při odchodu, navíc plní povinnosti, které jiní nemusí, fyzické anebo zdravotní testy nejsou ve starším věku něco, nad čím by se dalo mávnout rukou. Policista není učitelka, která si může v létě přivydělat, musí brát to, co mu stát dá.
Tato debilní srovnání jsou metlou dnešní doby. Proto o tom vlastně píšu, kvůli té „přibližné přesnosti“. Tak třeba srovnání covidových opatření s pravidly silničního provozu byla mediálně častá, až by nad tou tupostí jeden zaplakal. Silniční pravidla jsou pro všechny, všichni jsme účastníci provozu (nežijeme-li na stromě), je v zájmu všech, aby se nepozabíjeli, proto je taky zcela sobecky dodržují. A pak tu máme Covid, který ohrožuje rizikové skupiny, zatímco mladé zdravé téměř vůbec, což je sakra rozdíl, když většinu lidí nutíte, aby snášeli státní represi, která plyne ze strachu těch, co se bojí žít.
Myslím, že by se mediální tupci měli stydět. Kolik takových se na počátku epidemie inspirovalo asijskými státy? Ať se dnes podívají do Číny, která zavírá lidi do koncentráků, jestli je tohle ta cesta. Kolik z nich tady chtělo zavírat, dokud se vir nevymýtí? Nulová tolerance, úzkost až na půdu, to byl hlavní mainstream. Jen pár chytřejších od začátku tvrdí, že většina se musí adaptovat, zatímco rizikoví by měli být chráněni tak, aby se nepřehltily nemocnice. Dnes se ukazuje, kde je pravda, ale ti panikáři jsou stále preferovaní, na úkor lidí, co vnímali, jaké škody hysterie napáchá na mladých a zdravých.
Moudrost, čili smysl pro pravdu, je vzácná. Zvlášť dnes, když média jdou na ruku tzv. bábě Novákové. Namísto chytrých řešení buranské plošné zákazy, které kvitují různí prosťáčci. Zahlcují prostor strachem, tupou hrůzou, zatímco kreativita je bezmála faux pas. Kolik zcela přežvýkaných názorů se valí do mediálního prostoru? Do televize, na weby nebo na blogové portály? Někdy mi přijde, že prosťáčci určují stále prostomyslnější veřejný prostor. Zatímco v době, kdy psal Honoré Balzac, převládal chtíč a hamižnost, dnes, jak se denně přesvědčuji, převládá prázdná prostoduchá egomanie...
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...